Zobrazují se příspěvky se štítkemstation. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstation. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 4. května 2021

Libeň dolní - 2. díl

 První kompletovaná část srostlice budov nádraží, do které jsem se pustil, je sklad. Má ve stavebnici stěny z tenké dřevěné dýhy s vypáleným reliéfem svislých prken, takže je povrchová úprava jednodušší. "Prkna" stěn jsem natřel ještě ve stavu neuvolněných dílů a na kartónové stavební díly jsem je lepil po zaschnutí. Mezi vrstvu dýhy a karton jsem lepil "zasklení oken a dveří", tedy vyřezané plochy průhledného tenkého polystyrenu, který je také součástí stavebnice a při nalepení prkenného povrchu jsem pak vlepoval nabarvené okenní rámy a dveře. Zadní (vnitřní) stranu stěn jsem pak pro jistotu natřel černou barvou (vhodná by byla i středně hnědá), aby v interiéru při pohledu skrz okna nesvítila nepřirozeně bílá barva. Osvětlovat interiér skladiště neplánuji.



Nabarvil jsem si předem i díly podezdívky a krovu (v jeho případě hlavně jeho viditelných částí), abych pak měl ušetřenou práci po sestavení. Navíc některé díly by bylo náročné barvit "in situ", protože by hrozilo obarvení okolních ploch.




Vrata, která jsou určená do otvoru na stranu kolejiště, se mi nezdála moc vhodná a navíc mi není úplně jasné, jak jsou díly zamýšleny, proto jsem se nakonec rozhodl vyrobit si vlastní, nouzovou variantu, blížící se vratům která jsou v původním plánu.

Podle dobových fotografií jsem pro lepší dojem autentičnosti nalepil dvě cedule a pokračoval jsem vlepením "krovu". Tady opatrně, protože přesahující krokve jsou velmi křehké a náchylné k ohnutí či rovnou ulomení.

Krajní krovové rámy, které by byly při štítech, jsou sice také součástí stavebnice, ale konstrukčně pro ně není místo, proto plánuji dolepení dvou konců krokví na podbití střechy, až budu lepit krytinu.


Pro budovu skladu není ve stavebnici díl podlahy, který by stavbu zpevnil, proto jsem si raději vyrobil vlastní. V rozích jsem pak díl podložil kartonovými odřezky tak, aby byla podlaha v jedné výši.


Tím jsem prozatím se skladištěm skončil a budu se zas věnovat hlavní budově, tedy budově 1. Na jednotlivé díly do jejich horních částí jsem nalepil pásky korunní římsy, aby všechny plastické díly byly na fasádách před jejich barvením.


úterý 22. listopadu 2016

Nádraží Jemnice, stavba modelu, díl 3 - kompletace stavby

Předchozí díly: zahajovací práce a stěny modelu
Po časové prodlevě pokračuji s dokumentací stavby, která je v tuto chvíli již (z hlediska stavebnice) hotová. Zbývá ještě doplnit různé detaily ( jako například podokapní žlaby a dešťové svody nebo venkovní osvětlení), které nejsou součástí stavebnice.



Obrázky výše popisují stavbu přízemí nádražní budovy. Nejprve sestavíme stěny bočních křídel a pak mezi ně vlepíme křídlo střední. Všechny díly dobře sedí a při lepení nedocházelo k žádným komplikacím.
Já jsem u bočních křídel použil odřezek kartonu k zesílení horní hrany příčných stěn které by jednak mělo konstrukci ještě trochu vyztužit a také zvětší plochu na níž se přilepí stropní deska. Nároží křídel jsem uvnitř vyztužil buď dalšími odřezky nebo, lépe, dřevěnými nosníčky, přikrácenými na patřičnou výšku.



Přilepíme strop přízemí, který zároveň plní funkci římsy oddělující v průčelí přízemí a první patro.


 
Obě delší průčelí pak vypadají zhruba takhle - nahoře průčelí do ulice, dole průčelí obrácené ke kolejím. Na fotografiích už jsou doplněné schody, podezdívky, parapetní římsa i nárožní bosáže.
K parapetním římsám bych rád poznamenal, že pro jejich správné vlepení je během instalace oken potřeba okenní celky vlepovat do otvorů ve stěně co nejvíce k jejich hornímu okraji. Pokud nejsou okna doražena maximálně k nadpraží, hrozí, že parapetní římsa se pak bude pod oknem trochu prohýbat, což nevypadá moc realisticky.
Na druhou stranu právě parapetní římsy v přízemí a kamenné parapety v prvním patře a v podkroví zajišťují, že případné světlo nebude kolem okna nikde škvírami pronikat, jak jsem se na začátku stavby obával. Nebude tedy nutné lepit clonící rámečky na vnitřní povrch stěn.

Následuje stavba prvního patra, která opět začíná jedním z bočních křídel
 

Následuje postupné přidávání stěn středního křídla, které je pak uzavřeno boční stěnou křídla postranního.
Na fasádě prvního patra dolepíme nárožní bosáže, které stavbu zvenku zpevní a hlavně přikryjí nárožní spoje.
Pohled shora ještě před vlepením stropů prvního patra.
 Stavba prvního patra je obdobná, jako stavba přízemí, jen s tím rozdílem, že její součástí už jsou i štíty podkroví. Konstrukčně je ale v zásadě totožná. Pokud budete chtít instalovat osvětlení, je v této fázi ještě stále pro jeho vedení ponechána jako šachta místnost nad vestibulem.



Nakonec i do prvního patra vlepíme stropy (ve stropě středního křídla jsem vyřízl otvor jako pokračování šachty pro instalaci osvětlení pro případ, že bych chtěl v místnostech osvětlení shora a také případně v některých oknech podkroví) a následně příčky v podkroví bočních křídel.
Po obvodu ještě přilepíme římsy, které jsou vtipně vyřešeny a je potřeba jen ohlídat jejich rovnost.
Tím je "hrubá stavba" nádraží hotová. Další fází je zastřešení.
Díly krovu nejprve nabarvíme požadovanou barvou
Jako první prvky vazby krovu vlepíme pozednice.

Následuje sloupek a hřebenový trám středního křídla.

Poté osadíme hřebenové trámy bočních křídel.


Posledním krokem stavby krovu je lepení krokví. Začínáme krokvemi středního křídla mezi štítovými stěnami, následují krokve bočních křídel a jako poslední nalepíme malé krokve středního křídla nad krokve křídel bočních. Krokve které ponesou přesahy střech nad štíty bočních křídel stavbu krovu zakončí.

Na krokve přilepíme první vrstvu střechy (nejprve opět střední křídlo a pak křídla boční) a do úžlabí vlepíme "oplechování".
Stavba krovu je logická, dobře promyšlená a přitom konstrukčně relativně jednoduchá a "zjednodušená" na únosnou a stále funkční míru. Jediný "problém", na který jsem při stavbě narazil (a možná jsem tuhle pasáž v návodu přehlédl) je skutečnost, že plechy do úžlabí jsou zhruba do poloviny délky ve svém středu proříznuté. Nebyl jsem si jistý, jestli je to záměr nebo "nehoda" při vypalování a při lepení jsem velké části slepil dohromady. Ukázalo se, že měly zůstat proříznuté, protože s tímto prořezem se počítá pro "vsunutí" desky krytiny. Já jsem pak musel krajové části dílu krytiny středního křídla dodatečně uřezávat a zase přilepovat, abych mohl krytinu na střední křídlo přilepit. Ale to je moje chyba, nikoliv chyba konstrukce a většina modelářů se jistě dovtípí včas :-)

Dolepené kousky střešní krytiny se pak dají snadno "zamaskovat" dobarvením a tím pádem téměř zneviditelněním spojů. To platí pro všechny případné opravy, které by během stavby mohly nastat.
Dolepíme tedy střešní krytinu (v tomto případě se zřejmě počítá s pořadím opačným - nejprve křídla boční a pak křídlo středové) a následuje přilepení všech komínů (polohu komínů zjistíme při studiu návodu či případně prohlédnutím fotografií reálné staniční budovy na webu či v publikaci o historii lokální trati) a střešních poklopů. Já jsem si je maličko upravil na prosklená vyklápěcí okénka, ale záměrem jsou poklopy plechové.
 


Stavbu dokončíme přilepením svislých věšadel s ozdobnými špicemi ve štítech bočních křídel. Pro umístění vodorovných "korunek" na špičky je nutné tyto velmi opatrně obrousit aby špičky získaly tvar jehlanu a nikoliv "stanů".
Tím je stavba stavebnice ukončena. Následuje už jen patinace dle vkusu jednotlivých modelářů. A jak už jsem zmiňoval na začátku, možné, ba vhodné je doplnění některých další částí stavby, jako jsou např. podokapní žlaby. To už se ale objeví v některém z dalších příspěvků.
V každém případě stavebnice od Igra-Model je příjemným rozšířením modelového sortimentu tuzemských nádražních budov a firmě za něj patří dík!

úterý 18. října 2016

Železniční cestování po Walesu a po ostrově Man - díl druhý - Anglie - Severn Valley Railway - Bewdley, Country Park Halt

Na zpáteční cestě jsme o něco více střídali vlakové soupravy, abychom se seznámili s co největším počtem typů britských osobních železničních vozů nedávné (i dávnější) minulosti. To nám také umožnilo se více porozhlédnout po stanicích, kde jsme vlak na nějaký čas opustili nebo kde jsme se do něj naopak vraceli.
Jeden úsek cesty jsme se dokonce prošli podél trati po turistické stezce... byla to příjemná procházka.




Nejhezčí stanicí na trati, která dýchala časy minulými, bylo Bewdley. Samotné nádraží je velmi malebné a také pěkně udržované, čas byl ale i na krátký pěší výlet do města, kde jsme si dali wafle se zmrzlinou a anglický čaj :-)
Nejprve tedy pár dokumentačních a zároveň náladových snímků nádraží v Bewdley...















A ještě pár fotek z města... :-)