Londýnský festival železničního modelářství 2019

Výstava britských železničních modelářů v Londýně, v Alexandra Palace (brity důvěrně nazývaným Ally Pally - s trochou nadsázky by se dala přirovnat k Průmyslovému paláci Holešovického výstaviště) je největším modelářským festivalem ve Velké Británii... obvykle se na ni sjede přes 100 vystavovatelů, ať už jsou to výrobci modelů, jako třeba Hornby, Bachmann, Dapol či kontinentální Fleischmann či výbci modelů budov a materiálů pro tvorbu krajiny (např. Petite Properties, Green Scene, Skytrex či Metcalfe. V roce 2019 to bylo 194 různých výstavních stánků, včetně stánků s občerstevním to bylo 201. :)
Koná se pravidelně v druhé polovině března a sjíždějí se na ni modeláři z celého Spojeného království a často i z větší dálky... Já sám jsem tuhle velkou obchodní výstavu navštívil už podruhé. Informaci a fotky z první navštívené výstavy najdete tady.
Tentokrát byla návštěva akce téměř náhodou, protože jsme pobývali v Londýně tak nějak v souvislosti s blížícím se Brexitem, abychom ještě stihli navštívit naše oblíbená místa ve městě, než bude po Brexitu situace třeba komplikovanější. Od té doby se situace zas trochu změnila, ale alespoň jsme během Londýnské návštěvy stihli i Ally Pally.
V zásadě se dá říct, že pro českého modeláře je návštěva bristkého modelářského setkání spíš inspirační záležitostí, protože na "ostrovech" pěstují jiná měřítka a vzhled britských železnic je velmi typický a poměrně odlišný od železnic kontinentálních, ať už středoevropských nebo jiných... ale například modeláři v měřítku H0 nebo i N už by něco praktického najít mohli i tady. Pro měřítko TT je to spíš o inspiraci, poučení a případně na měřítku nezávislých materiálech, protože britský modelový rozchod blížící se našemu TT - 3mm/1stopě má měřítko spíš 1:100 než 1:120. Pro budování krajiny a budov je to o něco schůdnější než evropské TT, protože je o maličko větší. Ve výsledku zabere ale samozřejmě o trochu víc místa.
Já sám mám tenhle festival rád, protože můžu obdivovat um a talent mnoha britských modelářů, kteří na festivalu prezentují svá kolejiště. Ta jsou obvykle největším lákadlem výstavy a letos jich tu bylo plných 40, v širokém spektru měřítek - od Z až po 3'. Tady je pak na místě zmínit, že oproti našim končinám, kde se obvykle budují buď celá komplexní kolejiště nebo alespoň moduly, ze kterých se pak na setkáních velká kolejiště skládají, v Británii je spíše zvykem postavit dioráma nebo kolejiště segmentové, tedy sice z menších dílů, ze kterých ale pak sestaví modelář (či v takovém případě častěji modelářský klub) jedno nevariabilní kolejiště.
Na letošním ročníku nás nejvíc zaujalo kolejiště úzkokolejky (měřítko On30) modeláře Steva Waterfielda, které nazval Clearwater Harbour a které je inspirováno obdobím a prostředím zlaté a stříbrné horečky v USA. Základní údaje, tak, jak je najdete na stránce jiné výstavy pořádané Altonským klubem: A freelance 0n30 line featuring scratch built track and buildings, operating barge loading from side tip wagons. Essentially a minimum space freelance railway on three baseboards. Lenz DCC control combined with MERG CBUS. The modeled area is a small port for loading mined ore and providing railway service to the town of Clearwater, some distance away.

 Fiktivní úzkokolejná trať prezentuje ručně stavěné kolejivo a budovy, bárku, nákládanou bočně výklopnými nákladními vozy. Jedná se o miniaturní lokální trať na třech segmentech. Ovládání je kombinací digitálního systému Lenz a MERG CBUS. Modelovaná oblast je malý přístav pro nakládku vytěžené rudy a zajišťující železniční dopravu do nepříliš vzdáleného města Clearwater.

Pro popis tak, jak byl uvěřejněn v průvodní brožuře Ally Pally, kterou dostal každý návštěvník u vstupu do ruky, si pomohu fotkou (nechce se mi to přepisovat) 😳😎

 S modelářem panem Waterfieldem jsme nad jeho kolejištěm zapředli rozhovor a bylo to velmi příjemné popovídání. V minulosti navštívil i Prahu a zcela náhodou se mu podařilo dokonce absolvovat parní jízdu z Masarykova nádraží. Město i železniční zážitek ho okouzlily... takže nevylučuje přijet do Prahy zase někdy znovu a třeba se zůčastní i některé z našich modelářských výstav. Řekl jsem mu třeba o té v Pečkách.
Pan Waterfield se specializuje spíš na kolejivo a hlavně elektroniku... a tohle kolejiště bylo prý první, kde si vyzkoušel i tvorbu krajiny a budov... O to víc mě jeho kolejiště, plné detailů a drobných technických hříček nadchlo. Posuďte sami. Dál už nechám mluvit dokumentační fotografie, které jsem pořídil mobilem.

Bold Beaver Mines Railway - welcome to Clearwater Harbour! 

 A nakonec ještě video překládky rudy z vagónů na bárku...

 Pokud by vás zajímaly fotky dalších kolejišť, dejte vědět :-)
 

Pendon - The Vale scene

Konec roku si žádá velké činy a proto konečně připojím i fotografie z hlavního exponátu muzea v Pendonu - tzv. Vale Sceen - údolní scény. Je to plochou největší a provedením i výjimečný kus modelářského umění, který vlastně původně ani nebyl tak úplně železničním modelem, ale časem se, minimálně v Británii, stal jakýmsi vzorem pro krajinářskou, neželezniční část modelových kolejišt.
Vzhledem k velkému počtu fotek, které jsem na místě udělal, mi trvalo dlouho, než jsem sebral odvahu a hlavně energii k tomu všechny fotky (pořízené mobilem a tedy nepříliš valné kvality, za to se předem omlouvám) dát aspoň do přijatelného a publikovatelného stavu. Přesto je ale nakonec publikuji, protože si myslím, že některé z vás by mohl tento anglický fenomén inspirovat.
Takže vítejte v Pendon Parva a jejím okolí....

Kolejivo je položeno na pevné překližkové desky. Spodní vrstvu tvoří korek na kterém je vybudována sama trať. První fází je příprava pražců. Ty jsou řezány z tenkých překližkových proužků a jsou předem děrovány, aby do nich mohly být vsazeny mosazné nýty ve správném rozchodu. Nýty, které se připevňují speciálními kleštěmi, tvoří pevné ukotvení kolejnic. - Jedna kolejnice je přiletována k nýtovaným pražcům a tato "polokolej" je pak přilepena ke korkovému podloží. Pak je přidána druhá kolejnice za pomoci šablony pro správný rozchod a přiletována do správné vzdálenosti. Pražce jsou natřeny (či patinovány) aby reprezentovaly dehtované reálné dřevo. - Zbývající fáze se zabývají hlavně detaily, ale jsou zásadní pro přesné zpodobnění kolejiva. Když je hotovo veškeré elektrické zapojení, kolejivo je zaštěrkováno jemně drceným kamenivem a jsou přidána upevňovadla. U reálných kolejí těžká litá upevňovadla drží kolejnici na pražci. V našem případě je to pouze vizuální "kosmetická" záležitost zvyšující realističnost vzhledu kolejiva. Modelová upevňovadla jsou odlita z cínu a skládají se ze dvou částí, vnější a vnitřní, které jsou připevněny ke kolejnici na nýt a tak ho skryjí. Upevňovadla jsou lepena lepidlem a je to velmi unávná opakující se práce. - Když jsou všechna upevňovadla přilepena, koleje a pražce jsou natřeny směsí barev, které mají připomínat rezavějící ocel a železo. Celek je pak patinován tak, aby bylo znázorněno usazování nečistot, oleje, uhlí a rzi, které se objevuje na tratích využívaných parním provozem. Toho může být dosaženo pečlivým použitím ředěných barev nanášených air-brushem, ale naše ukázka byla vytvořena nanášením v obchodedch dostupných patinovacích prachových pigmentů. Ty jsou nanášeny suchým štětcem a zajištěny jemným nástřikem výtvarnickým fixativem.

Tráva - kobercová podložka - odbarvená - nařezaná, kroucená, "vsazená" do vrstvy PVA, střihaná a tenčená - obarvená na zeleno (ředěnou barvou Humbrol č. 80) a sestřižená do požadované délky.        Plevel: jiná ukázka

Použití instalatérské koudele: bez úpravy-obilná sláma - odbarvená-dlouhá stébla-seno - obarvená-zralé obilí před žní - obarvená-tráva mokřin/rákos

Živé ploty - kus plsti na leštění podlah - obarvený na zeleno - rozvolněný - s aplikovaným PVA (disperzním lepidlem), pokrytým zeleno/hnědým naturexem případně doplněno dlouhými stébly (z koudele)

Stromy: kmeny a větve - Zahradnický drát - ohýbaný a tvarovaný - směs sádry, barvy a PVA - foliáž Woodland Scenics  "střední zelená" - ztmavená nástřikem sprejové barvy NEBO Woodland Scenics 'polyfibre' pokrytá zeleno/hnědým naturexem. Všechna foliáž upevněna sprejem na vlasy.

Standardní vodní nádrž Velké Západní Železnice (Great Western Railway)

Ransomova samočinná stolová pila 1859 (včetně přenosného motoru o výkonu 3 koňských sil, 1851) bude rozebrána, znovu natřena a osazena v zázemí železniční stanice Pendon Parva

Díky přívětivosti jednoho z přítomných členů personálu (většinou dobrovolníci) vám můžu nabídnout i pohled do zákulisí.

Překližkové rámy jsou hlavním nosným prvkem krajiny. Prostor mezi rámy je vyplněn kartonovou komůrkovou strukturou (pláství), nařezanou podle reiléfu krajiny a lepenou tavnou pistolí. Přes "komůrky plástve" je opět tavnou pistolí přilepena skelná (štukatérská) tkanina.     Tuhá směs sádry s malým množstvím disperzního lepidla je nanesena na tkaninu tak, aby jí částečně pronikla. Následně je na ni nanesena další vrstva tkaniny a je zatřena do sádry.

Kukuřice a jiné druhy obilovin jsou tvořeny z koudele. Koudel je nastříhána do svazků dlouhých asi 25-30mm, které jsou svisle usazeny do vrstvy PVA. Jako přípravná fáze může být koudel přilepena ná základ z tkaniny namočené do barvy a položené na arch plexi. Hotové pruhy obilného pole jsou pak přilepeny na základ krajiny. Koudel je pak česána (drátěným kartáčem na srst) a sestřižena na požadovanou výšku. Obarvena je pak sprejovou akrylovou barvou a posledním vylepšením je řídký posyp červeným naturexem, který reprezentuje vlčí máky.

Základem pro mnoho rostlin je koudel. Malé svazky jsou přilepeny na základnu a rozprostřeny aby tvořily základ keře. Keř je nastříkán lakem a posypán posypovým materiálem. Květy jsou tvořeny drobným houbovým posypem namočeným ve vodovkách a jsou v malých hroznech nalepeny na keř.    Stonkové květiny jsou tvořeny štětinou ze štětce, napočenou do PVA a pak do posypového materiálu. "Květ" je pak obarven a vsunut do koudelového keře nabarveného na zeleno.     Sléz je komplikovanější. Základem je pár kočičích vousů vlepených do malého svazku koudele. Květy jsou kroužky vyražené z tkaniny (papírový kapesník?), obarvené akrylovou barvou a vytvarované do "kalíšku" tupým koncem párátka. Listy jsou opět z barvené tkaniny. Malé množství obarveného posypového materiálu představuje neotevřená poupata.

Stromy jsou tvořeny z drátěného základu. Může být použit téměř jakýkoliv drát - některé Pendonské stromy jsou tvořeny z ocelového drátu - ale vícepramenný měděný drát je obvyklejší. Běžný kabel může být také použit, ale vyžaduje odstranění velkého množství izolace. Svařovací či letovací drát má více pramenů s jednou vrstvou izolace. Každý svazek drátů je rozdělen do dvou a znovu spleten. To je opakováno tak dlouho, až skončíme s dvěma jednotlivými dráty na koncích. Ty tvoří koncové větvě stromu. Několik větví pak spojíme dohromady, aby tvořily strom. Mohou být spojeny lepidlem nebo sletovány. Stromy se liší tvarem i velikostí, podle druhu. Proto je nejlepší se inspirovat reálným stromem, abychom dosáhli realistického vzhledu.

Existují různé recepty jak vytvořit kůru stromů. Někteří modeláři používají tavné lepidlo pokryté pískem, jiní zas směs barvy, sádry a disperzního lepidla. Některé stromy mají hladkou kůru, jiné zas hluboce zbrázděnou. Směs na kůru bývá natřena na kmen a hlavní větve. Menší větve jsou jen sprejovány. Kůra je barvena světlými odstíny šedé a hnědé olejové či akrylové barvy a na jednu stranu je přidána zelená, reprezentující lišejník a mech.

Na trhu je k dostání mnoho různých druhů listoví tvořených syntetickou houbou, barvenou a drcenou aby vytvořila posypový materiál, který je následně nanesen na síťový základ. Mnoho stromů v Pendonu (jako i uvedený příklad) je pokryto foliáží Woodland Scenics, které je už hotovou foliáží. Jemnější vzhled může být docílen použitím vláknitého základu na který je následně nanesen samostatný posyp. V obou případech musí být shluky posypového materiálu rozvolněny a přilepeny k větvím. Často je pak aplikován jemný nástřik barvy ke sjednocení a úpravě barvy listoví.

Pro zobrazení trávy se používaly v minulosti různé materiály, ale do současnosti vydržela osvědčená kobercová plsť, používaná jako podložka pod koberce. Často bývá příliš tmavá na to, aby byla použita v původním stavu, proto se nejprve bělí a pak důkladně proplachuje, aby se odstranily veškeré zbytky bělidla. Některé plsti se dají použít i bez bělení.
Plsť se natrhá na malé kousky a lepí se na podklad disperzním lepidlem. Po úplném zaschnutí je plsť česána, aby se zbavila přebytečných a uvolněných vláken a vlákna se narovnala. Poté se zastříhává buď nůžkami nebo, ve větších plochách, elektrickým strojkem. Plsť se pak barví naředěnou olejovou barvou smíchanou s terpentýnem. V případě Pendonu je tou hlavní barvou železniční "Doncasterská zeleň".

Budovy, trať a krajina je v Pendonu budována malým týmem dobrovolníků, pracujících podle přesných standardů a tvořících velmi přesné a detailní modely. Tato výstavka představuje některé postupy používané při výrobě modelů. Pokud chcete pomoci s některou částí modelářské práce, promluvte si prosím s členem týmu nebo napište na adresu muzea a uveďte Vaše zkušenosti a zájem.