Epocha II... a první inspirační zdroj - Tomáš Samohýl

Upřesnění časového vymezení mého kolejiště podle normy NEM ( http://www.morop.org/de/normes/nem805cz_d.pdf ) - epocha II, perioda b - tedy rozmezí let 1928 - 1939. Norma říká, že se jedná o období "elektrizace pražského železničního uzlu. Nástup motorizace osobní dopravy. Zavedení brzdových systémů. Zkušební zavádění světelných návěstidel. Ocelová konstrukce vagonů. Zavedení šedého nátěru na střechy vagonů - 1936".
Pro mne je to samozřejmě časové vymezení spíš rámcové, protože, jak už jsem si posteskl - zatím na trhu moc modelů pro toto období není... ale třeba se časem něco naskytne. V tom případě, pokud bych třeba něco přehlédl, dejte mi klidně vědět! Díky :-)
Kromě vymezení v rozmezí let, je tu ještě otázka ročního období... Vím, je to prkotina, ale právě v těchhle detailech je největší potěšení modeláře... tedy aspoň tohoto jednoho. :-) Zvolil jsem si zatím sám pro sebe svůj oblíbený měsíc - září. Je to tedy přelom léta a podzimu. Příroda je ještě v plné síle, ale už se pomalu začíná hlásit podzim. Takže krajina mého kolejiště by měla naznačovat fázi vrcholného babího léta. Zeleň už není tak zářivá, sem tam už se objevuje žloutnoucí a červenající listí, ale ještě nejsou holé větve. Tolik k časovému zařazení.

A teď bych se rád zmínil o několika inspiračních zdrojích nebo ještě lépe o několika modelářích, kteří se pro mě stávají vzorem.
Mám velkou radost, že v celosvětové konkurenci můžu s klidným svědomím uvádět i česká jména. Koneckonců myslím, že je historicky prokázanou skutečností, že Češi mají šikovné ruce, jsou zruční a k hraní obvykle nikdy nemají daleko.
Tak tedy kdo je pro mě v našich končinách největším vzorem? Jmenuje se Tomáš Samohýl a kromě toho, že pomáhá s tvorbou kolejiště ve Žďáru nad Sázavou a že má také vlastní TT kolejiště, na jehož budování pracuje, toho o něm moc nevím. Naštěstí se ale o fotografie postupu práce na soukromém kolejišti podělil s ostatnimi prostřednictvím příspěvků do diskusního fóra modely.biz, kde je k nalezení část 2 a část 3 popisu a fotografií Tomášova kolejiště a dále pak magazin firenet.
Tady jsou odkazy na příslušné prezentace a fotoalba.
Domácí kolejiště Tomáše Samohýla
Nové fotky téhož kolejiště
Pro úplnost i odkaz na Slovenský portál, kde jsou fotky kolejiště prezentovány.
Já tu prezentuji jen pár fotek z těchto stránek, které mě nejvíc zaujaly.

Na výstavě v Chrudimi, kde jsme se byli podívat, jsem měl to potěšení vidět Tomášovy modely budov v reálu. Vypadají stejně skvěle, jako na fotkách. Moje fotky jsou sice horší kvality, ale přece jen něco na nich vidět je. :-)

Myslím, že právě ve zručném modelování krajiny a budov tkví největší síla tohoto železničního modeláře. Jeho kolejiště opravdu působí jako zmenšená realita... kus trati a přilehlého okolí, vytržený odněkud z českého podhůří.
Doufám, že se s novými fotkami z postupu tvorby jeho kolejiště zase brzy někde setkám.

Začínáme

Sice tohle není začátek práce na kolejišti (práce myslím v obecném slova smyslu, protože tohle je věc, která mě moc baví a nikterak mě neotravuje, jak už to některé práce občas umí), ale je to začátek informování o ní, dělení se o dojmy, zjištění, zkušenosti, radosti i strasti... prostě o to, co zná každý železniční modelář.
Nejsem žádný profesionál, ani zdaleka nerozumím všem oblastem tvorby modelového kolejiště, ale doufám, že se časem všechno naučím aspoň na základní, nutné úrovni a doufejme, že v některých oblastech se trochu vypracuju, abych na té začátečnické úrovni úplně nezůstal.
Mám v plánu naučit se co nejvíc z tvorby modelové krajiny, stavby budov, vytváření scenérií... Možná jsem si hned na začátek vzal velké sousto, ale rád bych vytvořil kolejiště s atmosférou a pokud možno i trochu odpovídající a ilustrující zvolenou dobu. Bude to nejspíš velká výzva a plnění téhle vize poměrně náročné, protože jak jsem zjistil, výrobci zatím tvorbě v českých podmínkách a v epoše II moc nepřejí. Vlastně zatím skoro nic pro tuto epochu vyráběno není. Pevně doufám, že se to časem změní. Jsem už víceméně srozumněn s tím, že budovy pro kolejiště si budu vyrábět sám od základu, jak říkají angličané - "from scratch"... Ale na tvorbu vozového parku si zatím netroufám. A to jsem si chvíli pohrával s myšlenkou, že bych do svého "layoutu" zahrnul i část tramvajové linky ve městě. Tenhle nápad mě zas rychle opustil, když jsem si na internetu ověřoval, zda se někde dá model tramvaje (české) v měřítku 1:120 pro epochu II (1921-1945) sehnat... nedá. Tedy aspoň já takové místo, takového výrobce neobjevil. V H0 je to samozřejmě jiná káva... ale tak velký prostor pro kolejiště zas nemám. Pomalu začínám chápat to věčné hecování příznivců jednotlivých měřítek. Myslím, že v našich podmínkách je rivalita měřítek TT a H0 právě výsledkem toho obchodního protěžování rozšířenějšího. Je to logické, nicméně radost mi to nedělá. :-)
Takže tram není a stejně tak to vypadá s vagóny a zřejmě i lokomotivami. Ale zatím nezoufám a neházím flintu do žita... když trochu upustím od dokonalé přesnosti, může s trochu fantazie říct, že lokomotiva, kterou jsem si nedávnou s obrovskou radostí koupil, by v dané době byla reálně přítomná... i když nejspíš v jiné zemi. Ale co... s něčím začít musím.
A tak přivítejme první dámu pro nové kolejiště - lokomotivu řady 377 ( http://www.masinky.cz/produkt/11990-TT-Parni-lokomotiva-rady-377-CSD-ozvucena/index.htm ). Zatím si ji sice nemůžu vyzkoušet, neb nemám novější kolejivo ani napájení pro něj, ale ta doba brzy přijde. Kamarád souhlasil, že mi s elektronikou a elektrikou na novém kolejišti pomůže, tak snad není nic ztraceno. Já se zatím můžu v mezidobí věnovat modelaření a přípravným pracem a rešerším... A zjišťovat co nejvíc údajů o dané době a hledat obrazový materiál jako podklad a inspiraci pro tvorbu krajiny.
Ještě jednou tedy k období a místu - mělo by se jednat o část české krajiny v druhé polovině 30. let, ještě před vypuknutím světové války. Idylická 30. léta se svým rozvojem technologií, ale ještě stále žijícími tradicemi v mnoha oblastech života... Doba s funkčním a malebným venkovem a s moderními městy s rušným životem. A taky doba poetických parních vlaků a tradičních nádraží a nádražíček... doba, kdy železnice byla pulzující žilou pohánějící rychle se vyvíjející svět techniky. Zkrátka doba, kdy bylo všechno dobré a zítřek byl plný nových překvapení. Jen pominout tu hloupou, děsnou válku... Ale v modelovém kolejišti můžu být selektivní a na tuhle černou kapitolu dějin zapomenout a vytěsnit ji za kulisy layoutu.
Ale abych teď jen nebásnil - podívejme se na to, jak vlastně kolejiště bude vypadat. Podklad - tedy plán rozložení kolejí, jsem si našel na internetu. Nejsem zase až takový znalec a železniční fanda, aby pro mě tvorba téhle části kolejiště byla tak zásadní, abych si myslel, že ji navrhnu lépe.

kolejiště se skladbou z kolejiva Tillig

Prvotní představa o hrubých rysech krajiny kolejiště

Samozřejmě se na upřesňování vzhledu krajiny stále pracuje. Postupně se vyvíjí i "náplň kolejiště. Zatím zůstává idea městského nádraží, vesnické zastávky, vlečky a také hradu, vévodícího kraji z vršku. Zatímco hrad byl vytvořen jako první a tím pádem jeho podoba se už příliš nemění, třeba vlečka postupně dostává různou náplň. Nejprve jsem se přikláněl k původnímu kamenolomu, ale v současnosti vítězí myšlenka využití vlečky pro odvoz vytříděného uhlí z třídírny a úpravny, s tím, že vzorem by byl reálný objekt - třídírna dolu Prokop (Prokop Grube), která stojí v Záhořanech... v současnosti už je to jen ruina bez technologie, opuštěný skelet. Ale ještě stále je poměrně zřetelně čitelná a navíc má u sebe unikátní osmihranný komín, který na sobě zároveň nese vodní nádrž.
fotky třídírny na webu chramy cz (Chrámy industriální - Ústecký kraj - Zahořany)
Nádraží města zatím uvažuji použít model, který mám od dob dětství - klasické TT plastikové Altmitweida (Želkovice) -

Pro nádraží vesnice by to pak bylo české nádraží Karolinka z produkce Malé Železnice

kterou ovšem plánuji pojednat trochu jinak barevně... stejně jako stavědlo č. 1 k městskému nádraží, které jsem pořídil od stejného výrobce

Ještě ne úplně hotová stavba...

Hrad, dominující celé krajině kolejiště, vznikl čistě v mé hlavě, jako účelová fantazie... přizpůsobený omezeným rozměrům kolejiště. Skládá se z hlavní věže - tzv. donjonu, obytného paláce s arkýřem a ze srostlice hradní brány s obrannou věží. Celek samozřejmě doplňují hradby s obrannými ochozy a cimbuřím. V současnosti (modelové) je sice obýván rodinou vlastníků, ale je zároveň přístupný veřejnosti, jako turistická atrakce.

Vlastní tvorba je i stavědlo č. 2 městského nádraží, které je opět menších rozměrů a tudíž velmi vhodné pro menší kolejiště. Je to typizovaný projekt z konce 19. století

Souhrnný plán - díky jednomu nadšenci z netu

Rozpracovaná stavbička - vrátím se k ní později podrobněji.

 Plány na internetu mě inspirovaly k vytvoření dalšího modelu (další rozpracovaný kousek krátce před dokončením). Jedná se o drážní domek, jehož "prototyp" stojí ve Smiřicích. Je specifický tím, že je patrový a úroveň kolejiště je v úrovni prvního patra domku a to je s náspem propojené dřevěnou lávkou.

Opět souhrnná dokumentace z netu... pokusím se najít zdrojovou stránku, abych mohl patřičně vyjádřit vděčnost :)

model domku před dokončením. Opět se k němu obšírněji vrátím v jednom z dalších příspěvků.

To je myslím, pro dnešek, všechno. Rozloučím se fotkou první nové parní lokomotivy pro kolejiště s hradem v pozadí... za foto děkuji svému tátovi. ;)

P.S. Dnes došla zásilka z obchodu mašinky cz. Brzy se o ní dovíte více. Krajina volá.... :)