Jedním z nejkrásnějších kolejišť, co jsem v poslední době na netu zaznamenal, je kolejiště Dietera Bertelsmanna, inspirované Hochschwarzwald Bahn. Na scenérii pracoval jeden z nejslavnějších modelářů současnosti - Josef Brandl a na výsledku je to vidět.
Nejvíce informací, ať už obrazových nebo textových, najdete myslím zde - na blogu Vikase Chandera.
Já přikládám několik inspirativních fotografií z kolejiště...
čtvrtek 3. března 2016
středa 2. března 2016
Zatím nic nekončí :-)
Zdravím kohokoliv, kdo tyhle řádky třeba bude číst. Myslím, že moc velkou čtenářskou základnu tenhle blog asi nemá, ale třeba se přece jen sem tam někdo najde... Alespoň zatím se zdá, že tu a tam někdo narazí na téma, ke kterému jsem se nějak vyjadřoval a k některému z mých blogových příspěvků najde cestu.
Já sám jsem s údivem zjistil, že už je to víc než rok, co jsem vložil poslední příspěvek... a tak je tedy asi záhodno naznačit, že i když je zatím "ticho po pěšině", v žádném případě to neznamená, že bych svou aktivitu směrem k realizaci modelového kolejiště vzdal... Jen se situace neustále vyvíjí a tedy i mění.
Moje sklopná deska už neexistuje, protože v plánu je stěhování do jiného bytu a tedy by asi nemělo smysl rozpracované kolejiště na stěně nechávat. Do jisté míry se ukázalo být výhodou, že jsem v realizaci kolejiště ještě nepostoupil nějak kdovíjak daleko. Takže likvidace toho základu byla relativně snadná.
Dřevěný rošt jsem zachoval, ačkoliv je rozdělený na dvě poloviny (i z důvodu manipulovatelnosti během likvidace původní desky) a hodlám ho použít i v příští verzi na novém místě. Jen už asi zůstane rozdělený a tedy formát kolejiště bude trochu jiný. V plánu mám zatím kolejiště policové... nejspíš tedy ve formě snímatelných segmentů, které by pak třeba byly i převozitelné v případě nutnosti nebo potřeby.
Vzhledem ke změně formátu kolejiště musím tedy změnit i celkovou koncepci a nejspíš přehodnotit i některé náměty, které se na kolejišti měly objevit.
Vzhledem k tomu, že se mé zájmy trochu vyprofilovaly, není už takový důraz kladený na železniční provoz jako takový, ale rád bych, aby výraznou stránkou kolejiště byla jeho scenérie. Těžko říct, jestli se mi to jako začátečníkovi podaří, ale i proto chci kolejiště řešit jako segmentové a tedy pak bude v budoucnu možné segmenty měnit.
V mezičase zatím intenzivně sbírám informace a čerpám inspiraci a také trénuji modelařinu stavbou modelových budov. Ať už se jedná o nedávno dokončenou budovu provozní kotelny v továrně (od firmy Resinové modely)
nebo o blok domů, který stával ve starých pražských Holešovicích a který mi svou malebností učaroval.
Mezitím jsem dokončil model Toušeňského nádraží pro kamaráda - v měřítku H0. To byl také docela dobrý trénink :-)
A po celou dobu neúnavně sbírám informace a inspiraci na netu i ve skutečnosti.
Takže nové dobrodružství začíná :)
Já sám jsem s údivem zjistil, že už je to víc než rok, co jsem vložil poslední příspěvek... a tak je tedy asi záhodno naznačit, že i když je zatím "ticho po pěšině", v žádném případě to neznamená, že bych svou aktivitu směrem k realizaci modelového kolejiště vzdal... Jen se situace neustále vyvíjí a tedy i mění.
Moje sklopná deska už neexistuje, protože v plánu je stěhování do jiného bytu a tedy by asi nemělo smysl rozpracované kolejiště na stěně nechávat. Do jisté míry se ukázalo být výhodou, že jsem v realizaci kolejiště ještě nepostoupil nějak kdovíjak daleko. Takže likvidace toho základu byla relativně snadná.
Dřevěný rošt jsem zachoval, ačkoliv je rozdělený na dvě poloviny (i z důvodu manipulovatelnosti během likvidace původní desky) a hodlám ho použít i v příští verzi na novém místě. Jen už asi zůstane rozdělený a tedy formát kolejiště bude trochu jiný. V plánu mám zatím kolejiště policové... nejspíš tedy ve formě snímatelných segmentů, které by pak třeba byly i převozitelné v případě nutnosti nebo potřeby.
Vzhledem ke změně formátu kolejiště musím tedy změnit i celkovou koncepci a nejspíš přehodnotit i některé náměty, které se na kolejišti měly objevit.
Vzhledem k tomu, že se mé zájmy trochu vyprofilovaly, není už takový důraz kladený na železniční provoz jako takový, ale rád bych, aby výraznou stránkou kolejiště byla jeho scenérie. Těžko říct, jestli se mi to jako začátečníkovi podaří, ale i proto chci kolejiště řešit jako segmentové a tedy pak bude v budoucnu možné segmenty měnit.
V mezičase zatím intenzivně sbírám informace a čerpám inspiraci a také trénuji modelařinu stavbou modelových budov. Ať už se jedná o nedávno dokončenou budovu provozní kotelny v továrně (od firmy Resinové modely)
![]() |
Foto kotelny ve fázi "výstavby" - hotový model zatím nebyl vyfotografován - dodám později |
nebo o blok domů, který stával ve starých pražských Holešovicích a který mi svou malebností učaroval.
![]() |
Dobová fotografie domů tak, jak se objevila na výstavě o historii Holešovic, Bubnů a Letné v Muzeu hl. města Prahy. |
![]() | A | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
momentální rozpracovaný stav modelu... |
Dobová fotografie nádraží |
![]() |
Ještě ne úplně dokončený model Toušeňského nádraží. |
Takže nové dobrodružství začíná :)
sobota 27. prosince 2014
Zasněžená krajina - zimní téma v modelovém provedení
Zasněžená krajina není úplně snadná k napodobení v modelové verzi, i když je to zdánlivě jednoduché - jde přece jen o pokrytí všeho bílou vrstvou.
Není to tak snadné, jak se zdá.
Já jsem se zatím o nic takového ani nepokusil a přiznám se, že zatím nemám odvahu o tom ani uvažovat. To ale neznamená, že mě neokouzlují realizace jiných, odvážnějších a hlavně šikovnějších modelářů!
Jeden příklad krajiny pod sněhem nemusíme hledat dlouho a je podle mne docela zdařilý - je součástí jednoho z prvních kolejišť Království železnic na pražském Andělu. Jeho autorem je, podle mých informací, modelář působící hlavně v KŽM Prahy 3, pan Karel Barták.
V Anglii se s tímto tématem dobře vyrovnal britský modelář Jonathan Grant (měřítko OO) ve svém kolejišti (či spíše diorámatu, jak je u britských modelářů zvykem), nazvaným "Hudson Road" a vykreslující scénu fiktivní stanice na jednokolejné lokální trati na severovýchodě Anglie v době 1. světové války. To autorovi umožnilo prezentovat i vojenskou techniku, kterou do té doby nashromáždil.
V tomto případě dostala krajina 3 vrstvy nátěru bílou dispersí a poté byla posypána "sněhem" od Woodland Scenics. Je to přípravek vyrobený z velmi jemně rozemletého skla.
Ve finále byla přidána ještě poslední vrstva třpytivého posypu určeného pro cukrářské pečivo. Tento posyp je ještě jemnější a dodává výraznější třpyt při nočním osvětlení. Není tak nápadný, ale bohužel se nedá přilepit, protože pak svůj třpyt ztrácí. Je ho proto třeba obnovovat.
Dalším podobným příkladem zimní krajiny, méně urbanizované a více zasněžené, z území jižní Anglie (teritorium železniční společnosti Southern) je dioráma Bratton Fleming o jehož tvorbě si můžete přečíst opět na webu časopisu British Railway Modelling. Tvůrcem tohoto kolejiště je John de Frayssinet.
V poslední době mě ale docela ohromily dvě realizace zimního kolejiště tentokrát americké provenience. První z nich je trochu nenápadné kolejiště s maximálně realistickým vzhledem krajiny přechodu pozdního podzimu do zimy pokryvem prvního sněhového poprašku na vrstvě hnědnoucího spadaného listí.
Jedná se o Allagash Railway modeláře Mika Confaloneho inspirovanou železnicí v americkém státě Maine.
S tímto kolejištěm a s prací Mika Confaloneho se nejlépe můžete seznámit prostřednictvím volně stahovatelného webového časopisu (podmínkou je pouze registrace, ale ta, stejně jako časopis, je zcela zdarma) Model Railroad Hobbyist (mrhmag.com).
Poslední příklad je vlastně tím, který mne k napsání tohohle příspěvku inspiroval a tak trochu dohnal. Na tyhle fotky jsem zůstal zírat s otevřenou pusou a řekl jsem si, že si je prostě nemůžu nechat pro sebe... možná jste na ně už sami na netu narazili, ale pokud ne, byla by škoda je minout. Jedná se o dioráma, vybudované švýcarským modelářem jménem Stefan Foerg.
Myslím, že zasněžená horská krajina je tu zachycena dokonale a patinované modely se na ní prezentují s věrností blížící se realitě téměř dokonale.
Myslím, že jako zimní modelářská inspirace to snad stačí... pokračování zase příště ;)
Není to tak snadné, jak se zdá.
Já jsem se zatím o nic takového ani nepokusil a přiznám se, že zatím nemám odvahu o tom ani uvažovat. To ale neznamená, že mě neokouzlují realizace jiných, odvážnějších a hlavně šikovnějších modelářů!
Jeden příklad krajiny pod sněhem nemusíme hledat dlouho a je podle mne docela zdařilý - je součástí jednoho z prvních kolejišť Království železnic na pražském Andělu. Jeho autorem je, podle mých informací, modelář působící hlavně v KŽM Prahy 3, pan Karel Barták.
V Anglii se s tímto tématem dobře vyrovnal britský modelář Jonathan Grant (měřítko OO) ve svém kolejišti (či spíše diorámatu, jak je u britských modelářů zvykem), nazvaným "Hudson Road" a vykreslující scénu fiktivní stanice na jednokolejné lokální trati na severovýchodě Anglie v době 1. světové války. To autorovi umožnilo prezentovat i vojenskou techniku, kterou do té doby nashromáždil.
Ilustrace k tomuto kolejišti jsou převzaty z časopisu British Railway Modelling z lednového čísla roku 2013 |
Ve finále byla přidána ještě poslední vrstva třpytivého posypu určeného pro cukrářské pečivo. Tento posyp je ještě jemnější a dodává výraznější třpyt při nočním osvětlení. Není tak nápadný, ale bohužel se nedá přilepit, protože pak svůj třpyt ztrácí. Je ho proto třeba obnovovat.
Dalším podobným příkladem zimní krajiny, méně urbanizované a více zasněžené, z území jižní Anglie (teritorium železniční společnosti Southern) je dioráma Bratton Fleming o jehož tvorbě si můžete přečíst opět na webu časopisu British Railway Modelling. Tvůrcem tohoto kolejiště je John de Frayssinet.
Kolejiště si můžete prohlédnout také na tomto videu:
V poslední době mě ale docela ohromily dvě realizace zimního kolejiště tentokrát americké provenience. První z nich je trochu nenápadné kolejiště s maximálně realistickým vzhledem krajiny přechodu pozdního podzimu do zimy pokryvem prvního sněhového poprašku na vrstvě hnědnoucího spadaného listí.
Jedná se o Allagash Railway modeláře Mika Confaloneho inspirovanou železnicí v americkém státě Maine.
S tímto kolejištěm a s prací Mika Confaloneho se nejlépe můžete seznámit prostřednictvím volně stahovatelného webového časopisu (podmínkou je pouze registrace, ale ta, stejně jako časopis, je zcela zdarma) Model Railroad Hobbyist (mrhmag.com).
Poslední příklad je vlastně tím, který mne k napsání tohohle příspěvku inspiroval a tak trochu dohnal. Na tyhle fotky jsem zůstal zírat s otevřenou pusou a řekl jsem si, že si je prostě nemůžu nechat pro sebe... možná jste na ně už sami na netu narazili, ale pokud ne, byla by škoda je minout. Jedná se o dioráma, vybudované švýcarským modelářem jménem Stefan Foerg.
Myslím, že zasněžená horská krajina je tu zachycena dokonale a patinované modely se na ní prezentují s věrností blížící se realitě téměř dokonale.
detail zamrzlého potoka |
A tady už je prezentace patinovaných modelů Rodneyho Walkera |
Či zde zasněžených modelů modeláře Davida Terdicha... |
Autorem CN lokomotivy a vagonů je modelář Tom Cox z Red Pine Precision Modeling |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)