Výtopna Prievidza - díl 3. - dokončení

A konečně se dostáváme ke koruně celého dílka - střeše. Krov je relativně rozsáhlý, má větší počet dílů, ale slibuje ve výsledku pevnou konstrukci v rámci měřítka věrnou originální stavbě.
V této fázi stavby je důležité podívat se do návodu, protože před lepením jednotlivých vazeb krovu na místo je třeba pět hlavních vazeb navléknout tím správným otvorem na hřebenovou vaznici. Po vlepení vazeb na místo už nebude tento krok možný provést a bylo by nutné díly zase vytrhat a tady by hrozilo jejich poškození.

 V návodu je také dobré ověřit v jakých polohách mají být tyto vazby krovu přilepeny, protože pak se mezi ně budou lepit vazby další. V prostoru střešních větracích nástaveb jsou to vazby složitější...

 ... ve zbytku krovu už jsou to pak jednodušší "véčka".

 Takhle pak vypadá celý krov nad hlavním prostorem budovy výtopny.

Když je krov hotový, můžeme pokračovat "prkenným záklopem". Celkem jednoduchým úkonem (náročným spíš na rychlost nanášení lepidla na jednotlivé krokve) je nalepení hlavního dílu záklopu na střechu výtopny.
Pak ale následuje poměrně náročná část výstavby - náročná hlavně na přesnost a trpělivost - a tou je vlepování jednotlivých lamel do zářezů v sloupcích střešních větracích nástaveb. Já jsem si je předem nabarvil nejen hnědou barvou, která odpovídá barvě krovu, ale i černou barvou imitující zašpinění kouřem.

 Do patra vodárny jsem vlepil váleček papíru, imitující nádrž na vodu. volně jsem se inspiroval plánem obdobné vodárny a rozměry odečetl odtamtud. Nádrž se ukázala být pro tuto vodárnu příliš velká, průměr jsem tedy o něco zmenšil, aby odstup od oken umožňoval průchod případné údržby. Přišlo mi ale důležité, aby vzhledem k předpokládané existenci nádrže v tomto místě nebylo vidět okny skrz celou stavbu.

 Po nalepení lamel a krycích masek na vnější boky sloupků nalepíme na čelní stěny nástaveb krycí štítové prkenné díly.

 Při fotodokumentaci jsem nějak opomenul nafotit fázi nalepených krokví na krovu vodárny, ale tam není žádná záludnost a odpovídá to běžné části krovu hlavního prostoru výtopny, jistě si s tím tedy všichni modeláři bez problémů hravě poradí :-)

 Po zkušenostech s jinými stavbami jsem si tu zkusil už rovnou nalepit i podokapní žlaby, abych se k nim pak obtížněji nemusel vracet v pozdější fázi.

 A nakonec nalepíme papírový díl "prkenného záklopu" i na větrací nástavby. Tím je fáze výstavby krovu zakončena a už nás čeká pokrývání.

Před lepením střešní krytiny, v tomto případě terakotových žlábkovaných tašek, jsem si všechny díly ještě nabarvil. Základní odstín tmavé červené je příjemný a vypadá celkem věrně, ale v reálu je málokdy barva tak jednolitá a dokonalá, proto jí dodáme určitou nejednotnost několika vrstvami různobarevných nátěrů spíše sušším štětcem (pokud pracujete vodovkami, jako já). Možné je samozřejmě použití např. barevných pastelek, ale i patinátorů, kříd... zkrátka na co jste zvyklí a s čím nejraději pracujete. Je také dobré, když modely na vašem kolejišti jeví známky podobného zpracování. Celek pak vypadá jednolitěji a působí reálněji.

 Případná deformace papíru při malování není zas tak na překážku, protože při zvlhčení při lepení k ní stejně dojde a po zaschnutí lepidla zůstává proužek rovně nalepený na střeše.
První nalepené proužky krytiny. Začínáme stejně jako při reálném pokrývání střechy odzdola a pokačujeme směrem nahoru.

 Druhá řada krytiny naznačí, jak rychle nám pokrývání půjde a kolik času nám asi zabere. Mně střecha zabrala zhruba jeden celý volný den... ale práce samozřejmě probíhala s nutnými pracovními přestávkami. :)

 Tady už se blížíme k dokončení. Umístění jednotlivých pruhů krytiny je na ploše záklopu označeno gravírovanými linkami ve třech místech, je tedy poměrně jednoduché správný odstup horních hran dodržet... přesto nemusí být vždy na desetiny milimetrů přesné. Proto pak v horní části může dojít k drobným nepřesnostem, které je pak nutné dorovnat.

 Konečně je celá střecha včetně všech jejích částí pokrytá a zbývá poslední krok pokrývání - hřebenáče a krycí štítové latě

 Před přilepením latí je dobré konce krytiny trochu zapilovat (či ubrousit jemným brusným papírem) do roviny, aby se latě daly přilepit snadno a rovně.

 A konečně i latě jsou na místě a zbývá dolepit hřebenové proužky. Zpočátku jsem měl v plánu použít zde plastové díly hřebenáčů (například od Malé železnice), ale po vyzkoušení se mi zdálo, že moc vizuálně nesedí a proto jsem nakonec použil přece jen originální díly které jsou ve stavebnici, i když nejsou úplně realistické...

 Následují fotografie s dokončenou střechou jak s hřebenovými díly (zatím jedinými barevně neupravenými), tak i s komíny, které jsou vyrobeny z přiloženého plastového brčka, obarveného na šedo, s vloženými papírovými stříškami. Bohužel jsem je udělal příliš vysoké a čeká mě jejich zkracování na realističtější výšku. Proto zatím ještě nemají ani kotvící lanka (z přiložených mosazných drátků).
Nalepeny jsou už i klasické zděné komíny s klempířskou manžetou, na střeše vodárny,

V tuto chvíli je zatím stavba v zásadě hotová a čeká mě dolaďování některých, převážně vizuálních detialů. Musím také ještě dokončit výrobu vrat (hlavně ohýbání dveřních závěsů, které vyžaduje pečlivost a opatrnost a je nutné dělat při zvlhčení dílů závěsů, aby při rolování nepraskly) a jejich připevnění na panty, které teprve musím vyrobit, nejspíš z přiloženého drátku, který použiji i na kotvení komínů.
Nakonec také snad přijdou na řadu žlaby a svody okapů... a nejbližší okolí výtopny. Zkusím co nejdřív doplnit a aktualizovat, stejně jako zkrácení plechových komínů :-)
Zatím díky, že to čtete! :-)

Výtopna Prievidza - 2. část

Dalším krokem stavby byly přístavby vodárny, skladu a dílny. Tam jsem si při stavbě uvědomil několik drobností, na které je potřeba si dávat pozor. Například při vlepování oken do okenních otvorů je dobré je posouvat co nejvíc k hornímu nadpraží, protože dolní část rámu bude přikrytá vlepeným parapetním kvádrem či římsičkou, chcete-li. Podobnou věc jsem si uvědomil už při sestavování nádražní výpravní budovy Jemnice.
V této stavebnici specifickým detailem jsou dělící lišty do skleněných výplní vstupních dveří do přízemí vodárny. Zprvu mě nenapadlo, že tak drobný a subtilní díl by byl dodán v papírové variantě... a on je!
Zjistil jsem to až ve chvíli, kdy jsem měl dveře (s linkami jen nakreslenými na "zasklení") vlepené do stěny a sestavené obvodové stěny tohoto středového rizalitu. Následná oprava nedopadla úplně ideálně, ale pokud s použitím těchto dílů budete počítat od začátku, myslím, že výsledek bude skvělý. Bylo by dobré tyto lišty vlepovat do patřičných okenních otvorů (sedí přesně na dotyk s obvodem, bez přesahů, které by pak komplikovaly doléhání zasklení) ještě v době, kdy dveřní díl, nejlépe už zasklený, bude ležet na plocho na podložce. Ne jako já, kdy jsem musel nejprve odříznout už přilepené zasklení a vlepovat lišty do osazených dveří s omezeným manévrovacím prostorem a pak ještě vlepovat zpět "sklo".
Postup lepení stěn dalších přístaveb, tedy dílny a skladu, se mi osvědčil spíš v pořadí nejprve delší stěna a pak krátká. Vyzkoušel jsem obojí a ani jeden postup nebyl úplně snadný, ale oba nakonec dopadly dobře.

Po sestavení obvodu budovy v úrovni přízemí je čas dostavět patro vodárny.

 

Strop přízemí/podlahu prvního patra vodárny osadíme co nejdříve, protože pomáhá držet správný tvar všem stěnám a tak fixovat stavbu během zasychání.

Ještě předtím ale zastřešíme boční přístavby dílny a skladu. Připravíme si tedy potřebné díly krovu a střechy, která je v tomto případě s plechovou krytinou.
Mezitím také nalepíme nárožní bosáže, které je vhodné umístit ještě před nalepením střechy, protože pak by byl přístup o něco obtížnější. Na nárožích přízemí vodárny je to zcela nezbytné, protože přízední krokve střech dílny a skladu na bosáže těsně doléhají a znemožnily by jejich pozdější vlepení.

Hřebenový trám, osazený na stěnu vozovny, je potřeba zasunout do připraveného otvoru v boční stěně vodárny. Je to poměrně malý otvor a je obtížné odhadnout, jak daleko je třeba trámek zatlačit a kdy už je bezpečně na místě. Je proto asi lepší trámek fixovat lepidlem až v momentě, kdy je správně umístěn K správné lokaci dílu navíc slouží linky vyznačené na stěně vozovny (jsou patrné na obrázku o jeden výše).
Po jeho osazení můžeme přilepit i ostatní díly krovu.

 

Přilepení krytiny už je jednoduchý úkon a neskrývá žádná úskalí, proto tato část stavby je pak rychle hotová. A následně je možné pustit se do stavby patra vodárny.

Do stěn patra předtím vlepíme sestavená okna. Stěny jsem lepil nejprve obě boční a nakonec stěnu čelní, štítovou.

Následují pozednice a hřebenový trám, který se musí lepit pozorně, protože není osazen souměrně. Ale na to je v návodu upozorněno, takže pokud ho alespoň zběžně projdete, neuděláte žádnou chybu.

Nalepení pozednic je navíc vhodné provést nyní, protože prkenné obložení přesahuje stěnu až na pozednice a lepí se na obojí zároveň.

Po nalepení prkenného obložení patra vodárny následuje dolepení ozdobných prvků nad okna a bosáží na nároží a mezi okna celé výtopny. Stejně i tady je dobré před nalepením bosáží přilepit pozednice, protože horní reliéfní pásy také přesahují ze stěny až přes pozednice.

 Jako poslední pak nalepíme prkenné obložení štítů výtopny...

A teď už přijde finále - krov a střecha - a to už v posledním díle.