Libeň dolní - 2. díl

 První kompletovaná část srostlice budov nádraží, do které jsem se pustil, je sklad. Má ve stavebnici stěny z tenké dřevěné dýhy s vypáleným reliéfem svislých prken, takže je povrchová úprava jednodušší. "Prkna" stěn jsem natřel ještě ve stavu neuvolněných dílů a na kartónové stavební díly jsem je lepil po zaschnutí. Mezi vrstvu dýhy a karton jsem lepil "zasklení oken a dveří", tedy vyřezané plochy průhledného tenkého polystyrenu, který je také součástí stavebnice a při nalepení prkenného povrchu jsem pak vlepoval nabarvené okenní rámy a dveře. Zadní (vnitřní) stranu stěn jsem pak pro jistotu natřel černou barvou (vhodná by byla i středně hnědá), aby v interiéru při pohledu skrz okna nesvítila nepřirozeně bílá barva. Osvětlovat interiér skladiště neplánuji.

Nabarvil jsem si předem i díly podezdívky a krovu (v jeho případě hlavně jeho viditelných částí), abych pak měl ušetřenou práci po sestavení. Navíc některé díly by bylo náročné barvit "in situ", protože by hrozilo obarvení okolních ploch.

Vrata, která jsou určená do otvoru na stranu kolejiště, se mi nezdála moc vhodná a navíc mi není úplně jasné, jak jsou díly zamýšleny, proto jsem se nakonec rozhodl vyrobit si vlastní, nouzovou variantu, blížící se vratům která jsou v původním plánu.

Podle dobových fotografií jsem pro lepší dojem autentičnosti nalepil dvě cedule a pokračoval jsem vlepením "krovu". Tady opatrně, protože přesahující krokve jsou velmi křehké a náchylné k ohnutí či rovnou ulomení.

Krajní krovové rámy, které by byly při štítech, jsou sice také součástí stavebnice, ale konstrukčně pro ně není místo, proto plánuji dolepení dvou konců krokví na podbití střechy, až budu lepit krytinu.

Pro budovu skladu není ve stavebnici díl podlahy, který by stavbu zpevnil, proto jsem si raději vyrobil vlastní. V rozích jsem pak díl podložil kartonovými odřezky tak, aby byla podlaha v jedné výši.

Tím jsem prozatím se skladištěm skončil a budu se zas věnovat hlavní budově, tedy budově 1. Na jednotlivé díly do jejich horních částí jsem nalepil pásky korunní římsy, aby všechny plastické díly byly na fasádách před jejich barvením.

Nádraží Lhota v novém

Celková změna plánu kolejiště si vyžádala změny i v konstrukci jednotlivých jeho částí a nakonec vyvolala sérii dalších a dalších změn a úprav, které zřejmě ne vždy byly nutné, ale snad povedou k lepšímu výsledku. Jednou z takových "kosmetických" úprav je změna budovy venkovského nádraží  - tedy jeho modelu.
Jak už mi kolegové modeláři doporučili - není asi nejlepší kombinovat na jednom kolejišti modely plastikové a papírové. Kolejiště by mělo mít ucelený ráz a proto by nejspíš mělo mít jeden typ modelů (po stránce výrobní technologie). A protože práce s papírem mi vyhovuje mnohem víc než s plastem (osobní volba - tady je to velmi individuální a nijak netvrdím, že plastové modely jsou horší nebo že hůř vypadají), zvolil jsem papírové modely vytvořené technologií laser-cut (v případě kupovaných stavebnic) nebo pak modely vyráběné ručně doma (v českém modelářském jazyce nezývané poeticky "samo-domo" a v Anglii zase termínem "scratch-built" - něco jako "budováno od náčrtku").
Proto tedy bude venkovské nádraží Lhota vytvořeno opět ze stavebnice laser-cut - z produkce KB-model - jejich nádražní budova podle nádraží Cholina, doplněná navíc o příruční skladiště, přistavěné ke štítu službního křídla budovy. Nahradí tak model od Malé Železnice (http://tt-kraj.blogspot.cz/2012/03/prirustek-venkovske-nadrazi.html ), který zřejmě bude darován mému strýci, který mě v dětství pro železniční modelářství nadchl.
Po příjemné práci se stavbou modelu nádraží Lužec (na mém budoucím kolejišti Městec) si stavbu nádrží Lhota docela užívám. Doufejme, že výsledek bude té radosti z práce odpovídat. :-)



Hrubá stavba budovy hotova - drobný zádrhel byl se štítovou stěnou, ke které bude přstavěno příruční skladiště. V návodu pro stavbu skladu bylo napsáno, že strana s číslem dílu má směřovat ven, do prostoru skladu, ale na fotce je pak opačně a z logiky stavebnice skladu opravdu vyplývá, že by měla být spíš opačně orientovaná. Tak jsem ji tedy také nakonec (po přilepení a následném odtržení) nakonec přilepil.

Podezdívka a komíny nádražní budovy, obarvené vodovkami. Použito bylo vždy několik odstínů (v případě podezdívky černá, hnědá (umbra) a také bílá tempera, v případě komínů hnědá (siena), oranžová, červená a opět bílá tempera a také černá, naznačující zamazání od sazí).

Podezdívka nalepená po obvodu budovy. Správně by se měla u dveřních otvorů přerušovat, ale schody jdou nakonec nalepit i k ní a myslím, že výsledek nebude o moc horší.

Nalepení kompletní štuky (pilastry v rozích a římsy) a k štítové stěně je přiložena hrázděná konstrukce příručního skladu.

Celek z opačné strany.

A kde tedy bude budova stát? Zřejmě bude vytvořen samostatný panel, který bude vyjímatelný (a bude krýt prostor skrytého nádraží v tunelech pod kopcem) a na něm bude celá plocha Lhoteckého nádražního kolejiště. Zatím ještě zvažuji, zda v dolní části panelu budu střet silnice s kolejemi řešit úrovňovým přejezdem nebo silničním mostem přes trať a také uvažuji o stavbě vodárny v dolní části nádraží, v sousedství výpravní budovy. Zbytek už se začíná rýsovat celkem jasně. :-)


Panel s plochou Lhoteckého nádraží, nad kterým bude na vrcholku kopce hrad.

Putování za skladištěm

V roce 2012 jsem se na šotojízdě pořádané Regiojetem zakoukal do jedné stavby, kolem které jsme projížděli. Za ty necelé dva roky jsem zapomněl, kde jsem onu stavbu viděl a dalo mi trochu práce ji zas objevit. Ale nakonec se podařilo - jedná se o pětipodlažní skladiště v areálu nádraží v Teplé. Stavba je to opravdu impozantní a velmi pohledná a tak jsem si řekl, že ji umístím někam na své kolejiště.

Budova v současnosti (alespoň částečně) slouží zřejmě jako kancelářská - sídlo firmy. Za dobu její existence k ní byly přistavěny další skladové objekty a i fasáda samotného patrového skladiště byla v některých detailech pozměněna a upravena. Původní podoba se dá ale snadno domyslet, protože změny nejsou příliš výrazné ani rozsáhlé.

Pohled od kolejiště

Obhled od Nádražní ulice

V sobotu jsme se tedy vypravili na dokumentační výlet a celou budovu jsem si důkladně nafotil. Neměl jsem moc možností na místě i budovu přeměřit, ale to naštěstí příliš nevadilo, protože půdorysný obrys s měřítkem se dá najít na internetu.
Zbylé rozměry (výškové míry, rozměry okenních a dveřních otvorů) jsem se snažil dopočítat pomocí tradičních rozměrů cihel (vzhledem k tomu, že fasáda je pojednaná z lícových cihel, nebylo to nijak složité).

 

 Z vypočítaných rozměrů jsem za využití narozeninového dárku (rýsovací desky A3 od firmy Faber Castell) vytvořil plán jedné z fasád skladiště - plán sice ještě není hotový, ale předběžně pro představu stačí. Až bude dokumentace hotová, přihlasím se s aktualizací. ;) Pak už nebude nic bránit tvorbě modelu.

V tomto konkrétním případě půjde nejspíš o tzv. kulisový model - tedy bude ho jen část, "nalepená" na desku s pozadím kolejiště. Podle výsledné výšky se ukáže, zda nebude navíc nutné model řešit jako stavbu s jednou pevnou sekcí a jednou sekcí "nasazovací". Nevýhoda kolejiště, které se sklápí na zeď a má tudíž omezenou hloubku.