sobota 6. srpna 2016

Železniční cestování po Walesu a po ostrově Man - díl první - Anglie - Severn Valley Railway - Kidderminster a Bridgnorth

Letošní dovolená se odehrávala výrazně v duchu objevování úzkokolejných železnic ve Walesu ale i na ostrově Man. Než se ale dostaneme k těmto dvěma zemím, zastavíme se cestou ještě na jedné železnici Anglické - tedy železnici v údolí řeky Severn - "Severn Valley Railway".
Co nám o této železnici říkají sami její provozovatelé na své webové stránce? SVR je železnice o standartním plném rozchodu, provozující pravidelnou osobní vlakovou dopravu, většinou vlaky tažené parními lokomotivami, mezi Kidderminsterem ve Worcestershiru a Bridgnorthem ve Shropshiru, jejíž délka činí zhruba 16 mil (téměř 26 km).
Za zmínku stojí, že je provozována převážně neplacenými dobrovolníky. Placení zaměstnanci (asi 70 osob) se starají zejména o administrativu a obchodní aktivity a o pravidelnou údržbu vozového parku a železniční trati.
Dobrovolníci během roku pracují na takových úkolech jako je např. opravy a natírání stanic a zastávek, rekonstrukcích viaduktů a mostů, přestavbě lokomotiv a vagónů a samozřejmě provozování vlaků.
Shodou okolností je to právě letos, kdy železnice oslavila 50 let jako čistě turistická atrakce. Výstavba železnice byla započata rokuk 1858 a dokončena v roce 1862. Spojila Hartlebury s městem Shrewsbury, vzdálená od sebe 40 mil přes Stourport-on-Severn, Bewdley, Arley, Highley, Hampton Loade, Bridgnorth, Coalport, Ironbridge, Buildwas, Cressage a Berrington.
V roce 1963 byla trať v rámci "programu racionalizace železnice" uzavřena pro osobní dopravu.
V červenci 1965 se v hospodě Coopers Arms v Kidderminsteru sešlo asi 50 místních nadšenců. Výsledkem bylo vytvoření Společnosti Severn Valley Railway, jejímž záměrem bylo zakoupit asi 5 a půl míle dlouhý úsek trati z Bridgnorthu na jih přes Hampton Loade až k nákladišti Alveleyské koksovny u Highley..
Za pomoci emise akcií se společnosti podařilo v letech 1973-74 zakoupit dalších 9 mil trati přes Highley, Arley a Bewdley až k Foley Parku, nedaleko Kidderminsteru.
V roce 1983 hrozilo, že výstavba potřebného silničního obchvatu města Bridgnorth odstřihne trať od místního nádraží. Společnost se pak musela finančně podílet na výstavbě mostu, pod kterým obchvat vede, pokrytím 30% nákladů.
O rok později byla vystavěna jižní koncová stanice - nádraží v Kidderminsteru (když v roce 1982 byla odkoupena 1 a 1/2 míle trati dřívě využívané Britskou cukrovarnickou společností). Nádraží Kidderminster Town bylo otevřeno pro veřejnost 30. července 1984.
Mnoho současných návštěvníků se domnívá, že budova stanice je současná se zbytkem trati. Je to ale replika nádraží, které stávalo v Ross-on-Wye.


Zastřešení nádražní dvorany bylo dokončeno v roce 2006
V prostoru před nádražím je postavena také tato předválečná čerpací stanice :)
Protože samotné nádraží slouží také jako muzeum, jsou zde umístěny některé železniční stavby jako ve skanzenu - například toto stavědlo (signal box) z Wrangatonu

Jako hlavní budova muzea slouží původně skladiště GWR, dříve používané k přechodnému uskladnění vlny a obilí. Vstup do muzea je zdarma.
V současnosti je trať velmi známou turistickou atrakcí, která už má svou novodobou historii.

My jsme si ji prohlédli po celé její délce v den, kdy probíhala akce s krycím názvem "Nahlédnutí do zákulisí". Znamenalo to velký příliv železničních nadšenců a i když my jsme žádnou ze speciálních atrakcí dne nenavštívili, i tak se na nás ta nadšená atmosféra přenesla a celý den jsme si krásně užili.

Nasedli jsme do vlaku, který vedla lokomotiva "Taw Valley" - 34027 - třída West Country - dříve lokomotiva Southern Railway, zkonstruovaná v Brightonu v roce 1945, upravená v roce 1957, s uspořádáním náprav (britský úzus) - 4-6-2. 




Předtím ale při našem příjezdu tato lokomotiva teprve zbrojila (čerpala vodu) a ze stanice vyjížděla předchozí vlaková souprava, tažená lokomotivou No. 2857 (třída 2800), určenou pro těžkou nákladní dopravu, dříve patřící Velké západní železnici - Great Western Railway (GWR), postavenou ve Swindonu v roce 1918, s uspořádáním náprav 2-8-0. Souprava osobních vozů dřívější LNER z teakového dřeva, vyrobených v roce 1922 je nejdelší zachovanou ucelenou soupravou tohoto typu v Británii. Ve své době byly tyto teakové vozy používány na tratích, spojujících Londýn s Norwichem a východní Anglií. Všechny vozy v soupravě jsou dílem slavného britského konstruktéra Sira Nigela Gresleyho. Společnost vlastní v současnosti 9 takových vozů (včetně vozu restauračního).


 

Naše vlaková souprava byla složena z klasických vozů dřívější GWR, tedy z první poloviny 40. let, v barevnosti "čokoláda a smetana", se znakem GWR na boku.


Při zakoupení jízdenek jsme samozřejmě dostali také poměrně podrobného průvodce po trati, brožuru s graficky znázorněnými jednotlivými úseky trati a s krátkými informacemi o jednotlivých zajímavých stavbách a pamětihodnostech přímo na trati a v jejím okolí.
Aby náš výlet nebyl jen "jednotvárnou" cestou tam a zpět stejnou soupravou, cestou zpět jsme dvakrát vystoupili a tak vyzkoušeli ve finále soupravy 4 (kromě dieselové MU jednotky)- tedy všechny párou tažené ten den nasazené.
V cíli první cesty, v Bridgnorthu jsme si dopřáli procházku po městě a také obhlídku místní lanovky - Cliff Railway.
Stanice v Bridgnorthu, památkově chráněná budova, vystavěná v roce 1861, je s městem spojena pěší lávkou přes hluboké údolí, které ji odděluje od Horního města, na jehož okraji stával hrad, poničený za občanské války v 17. stol. - nyní již jen zřícenina.
Pěší lávka byla vystavěna zhruba před sto lety a obnovena v roce 1994.


Město samotné je velmi malebné, rozkládá se jak na vrcholku kopce nad řekou, tak za řekou v jejím údolí. Obě části města spojuje právě ona lanovka, vystavěná v letech 1891-1892.



Pohled na Low Town of Bridgnorth od horní stanice lanovky
Jeho centrem probíhá hlavní obchodní ulice, která dříve sloužila i jako městské tržiště (a vlastně tak funguje dodnes) a na ni jsou navázány hlavní městské budovy a instituce.
Domy kolem jednoho z kostelů
High Street - obchodní centrum města


Městská radnice, v jejímž přízemí, pod loubím, byla krytá tržnice