Update

Abych neměl extra dlouhé pauzy mezi příspěvky, píšu dnes takovou informativní aktualizaci. Výroba segmentových desek byla zadána truhláři. Tomu předcházela diskuse, vytvoření plánu kolejiště v měřítku 1:5 a následně i vytvoření konstrukčního modelu každého segmentu ve stejném měřítku. To se ukázalo být nakonec velmi užitečným, protože se tím odhalilo několik nedořešených míst a zadání pak bylo, doufám, o něco promyšlenější. Stejně ale ukáže až čas.

Model levého segmentu

model levého segmentu - spodní strana

Kolmý segment s mostem

Kolmý segment s mostem a řekou

Sestava segmentů - levý segment (obě úrovně), preavý segment (úroveň skrytého nádraží) a kolmý segment - tři úrovně (včetně úrovně skrytého nádraží -1 = řeka)

Svou účast přislíbili i pánové už dříve do projektu "namočení" a zajistí pokládku kolejí a jejich "zadrátování" a také zapojení DCC. Tím by na mě měla zbýt hlavně krajinařina, tedy obor, který mě baví a kterému jedinému jsem asi schopen do velké míry porozumět a tedy v něm dosáhnout i určitých výsledků.
Zítra bych měl jít navštívit jiného známého modeláře a tvůrce, a možná získám i materiál pro dokončení modelu činžovního domu z Holešovic. Snad se tedy neustále po malých krůčcích posouvám blíž a blíž k realizaci kolejiště. Mezitím mám v plánu samozřejmě i tvorbu dalších modelových budov. V nejbližší budoucnosti by to měl být činžovní dům sousedící s tím dokončovaným, tedy zbývající dům v bloku domů z Holešovických Zátor, dále jiný Holešovický činžák modernějšího typu, stojící v Jankovcově ulici a jehož průčelí mě kdysi zaujalo a pokaždé, když jsem dům míjel (a bylo to dost často), jsem si ho musel znovu a znovu prohlédnout a už tehdy jsem si řekl, že ho chci mít na kolejišti. Dalším plánovaným modelem bude venkovský dům z jednoho starého zaměření. Pokud vůbec dnes ještě stojí, určitě už vypadá zcela jinak. Měl by alespoň jako jediný zastupovat českou tradiční venkovskou architekturu nebo spíš stavitelství. Příště už snad budu mít i nějaký ten obrázek na ukázku. Teď aspoň nějaké podklady k městskému činžáku...

Někde mám i svou vlastní fotku, ale teď momentálně nevím, kde ji najít.. až ji najdu, vyměním. Zatím musí stačit "panorama" ze serveru mapy cz.

Náčrt fasády (s vynechaným jedním podlažím, aby dům nebyl pro kolejiště příliš vysoký, i když to trochu nepříznivě ovlivňuje kompozici průčelí, ale to je daň za přiměřenost celku kolejiště) s rozměry odečtenými z fotografií se základními půdorysnými rozměry změřenými opět z map cz

A tady už je "vynesená" fasáda v měřítku TT - příprava na výrobu modelu.

Velikonoce, COVID-19 a modelaření

Nebudu se tu rozepisovat o tom, co pro nás všechny znamená celosvětový problém zvaný COVID-19. Všichni s tím máme velmi osobní vlastní zkušenosti a to i ta většina z nás, které se zatím reálná nákaza vyhnula. Celý svět se teď nějak vyrovnává s doteď nebývalou situací a snaží se najít nějaký rozumný způsob, jak pandemii zvládnout. O tom ale samozřejmě nechci psát, tedy určitě ne tady. Tenhle blog je o modelaření a o kolejišti, které snad někdy v budoucnu bude výsledkem mých občasných záchvatů aktivity a modelářských snah.
Jednou z výhod tohohle nestandartního období, kdy je většina z nás převážně doma, je více času pro domácí aktivity - tedy také pro naše záliby a koníčky. Modelářství je zrovna jedním z těch hobby, které vyžaduje hodně času a není až tak příliš závislé na možnosti vycházet často ven. Zvláště pokud máte doma dostatečnou zásobu materiálu. To je, aspoň zatím, můj případ. A proto jsem se po dlouhé době vrátil k aktivní modelařině.
Než se pustím do něčeho zcela nového, řekl jsem si, že dokončím jeden rozpracovaný model, který na své dokončení čeká (jak jsem s údivem kontrolou tohoto blogu zjistil) už víc než 4 roky. Čas strašně letí.
Jedná se o blok domů ze starých Holešovic - tedy domy, které už dávno nestojí. Poprvé jsem se o něm zmínil i s fotografií rozpracovaného modelu v tomto příspěvku z března 2016. Z té doby mám také ve svém plánovacím sešitě ke kolejišti skicu průčelí podle fotografií z knihy "Holešovice-Bubny, v objetí Vltavy" autora Jana Jugmana, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy a která vyšla jako trvalá připomínka stejnojmenné výstavy, kterou MHMP pořádalo.

 

Kombinace starého nízkého domku (nebo spíš skoro chalupy) povozníka Staňka (čp. 61) a činžovního dvoupatrového pavlačového domu (čp. 62) za ním mi přišla velmi malebná a také poměrně výstižně vypovídající o postupné změně životního stylu v meziválečném období - tradiční život na venkově postupně usutpuje životu městskému se všemi jeho vymoženostmi. Zatímco nízký domek je na fotografiích v knize zachycen dvakrát a je tedy o jeho podobě poměrně dost informací, činžovní dům je vidět jen částečně a byl tedy prostor pro fantazii.

Na této fotografii je viditelná alespoň část hlavního uličního průčelí činžovního domu čp. 62

Půdorysně jsem se orientoval podle katastrální mapy která je v knize také citovaná - z roku 1938 - na webu dostupná na stránce wikipedie.

Teprve později jsem zjistil, že činžovní domy bloku jsou viditelné na dvou uměleckých fotografiích Jana Reicha, které byly k vidění na jeho retrospektivní výstavě pořádané v Tereziánském křídle Starého Paláce Pražského hradu a byly otištěny v knize "Mizející Praha". Tu jsem si musel koupit v německé jazykové mutaci, protože její česká verze už je beznadějně vyprodaná.

Tolik tedy podklady ze kterých jsem čerpal.
Do tvorby modelu jsem se pustil už v roce 2016, ale tehdy jsem si vytvořil jen základ (viz výše zmiňovaný příspěvek) a ten pak dlouho zůstal odložený na pozdější časy.
V nedávné době, na začátku karanténních opatření, jsem si řekl, že je to vhodná příležitost k tomu s modelem trochu pohnout a tak jsem oprášil základ modelu a pustil jsem se do práce.

Do dříve připraveného základu uličního průčelí jsem začal vlepovat ručně řezaná okna - dvojitá - tedy jedno na vnitřní stranu, další na vnejšek fasády. Pro živější dojem jsem některá okna modelaoval jako otevřená (a to jak v činžovním domě, tak i v domku povozníka).

Ve výsledné výzdobě okenních šambrán jsem si trošku pustil fantazii na špacír... a trochu ji přizpůsobil také technickým možnostem. A zatímco vstupní dveře do celého domu, tedy do průjezdu do dvora, jsem si vytvořil sám, do obchodu na rohu jsem vsadil dveře z produkce JM detail.

Když už jsem měl uliční fasádu téměř hotovou, donutil jsem se kousnout do kyselého jablka - dvorní fasády s pavlačemi. Z dřívější fáze jsem měl připravené jako vzor nejvyšší patro a podle něj jsem dělal přízemí a první patro.

Ve volných chvilkách jsem pracoval na dokončování modelu domku čp. 61. Bylu potřeba nalepit definitivní střechu, doplnit přístřešek pro topivo a slámu a dokončit dveře a okna tam, kde chyběla.

Chyběla také boudička ve středu ohrady do ulice. 

Po umístění boudičky byl dorek zároveň uzavřen dvěma brankami - pro lidi a pro koně. :-)
Střecha byla "zabedněna" a připravena pro položení krytiny. To jsem se ale vrátil k pavlačím činžovního domu.

Zkusmé osazení horního patra pavlačového průčelí

Osazení spodních dvou podlaží pavlačové fasády

vlepeny záchody v přízemí, kolem kterých obíhá schodiště

 Když byla pavlačová fasáda i s pavlačemi na místě, přišla na řadu střecha činžáku - tedy nejprve "krov" včetně komínových těles a pak teprve bednění střechy.

S prací na střeše bylo spojené i definitivní přilepení uliční fasády. Nakonec ale přišla konečně na řadu i střecha...

střešní plochy byly mezi nosnými žebry vyztuženy jště "prostorovými lepenými nosníky" proti prohýbání

 

A zatímco na domku čp. 61 už jsem začal s pokrýváním střechy řadami bobrovek z produkce KB model, na činžák mám v plánu použít střešní krytinu od téhož výrobce, ale tentokrát dodávanou rovnou v ploše, formou laser-cut technologií vypáleného reliéfu. Tu mám ale teprve objednanou, stejně jako zábradlí na pavlače, které se bohužel zjevně v měřítku TT u našich výrobců nedá sehnat. To jsem musel zatím objednat z Německa.

Takže zbývá doladit pavlače činžáku a pak dvůr (kam přijde nízký dvorní objekt ve formě dílen a skladišť pro jednotlivé byty).

Současný stav po dokončení pokrytí střechy domu povozníka

Náznak srovnání s referenční fotografií

Takže v příštím příspěvku snad pokročím dál. Teď jdu rešit sousední činžák, kde chci oproti realitě udělat pavlače kryté, aby byl blok trochu různorodý... navíc mnoho jiných zadních traktů na kolejišti vidět nebude.

Nádraží Jemnice, stavba modelu, díl 3 - kompletace stavby

Předchozí díly: zahajovací práce a stěny modelu
Po časové prodlevě pokračuji s dokumentací stavby, která je v tuto chvíli již (z hlediska stavebnice) hotová. Zbývá ještě doplnit různé detaily ( jako například podokapní žlaby a dešťové svody nebo venkovní osvětlení), které nejsou součástí stavebnice.

Obrázky výše popisují stavbu přízemí nádražní budovy. Nejprve sestavíme stěny bočních křídel a pak mezi ně vlepíme křídlo střední. Všechny díly dobře sedí a při lepení nedocházelo k žádným komplikacím.
Já jsem u bočních křídel použil odřezek kartonu k zesílení horní hrany příčných stěn které by jednak mělo konstrukci ještě trochu vyztužit a také zvětší plochu na níž se přilepí stropní deska. Nároží křídel jsem uvnitř vyztužil buď dalšími odřezky nebo, lépe, dřevěnými nosníčky, přikrácenými na patřičnou výšku.



Přilepíme strop přízemí, který zároveň plní funkci římsy oddělující v průčelí přízemí a první patro.


 
Obě delší průčelí pak vypadají zhruba takhle - nahoře průčelí do ulice, dole průčelí obrácené ke kolejím. Na fotografiích už jsou doplněné schody, podezdívky, parapetní římsa i nárožní bosáže.
K parapetním římsám bych rád poznamenal, že pro jejich správné vlepení je během instalace oken potřeba okenní celky vlepovat do otvorů ve stěně co nejvíce k jejich hornímu okraji. Pokud nejsou okna doražena maximálně k nadpraží, hrozí, že parapetní římsa se pak bude pod oknem trochu prohýbat, což nevypadá moc realisticky.
Na druhou stranu právě parapetní římsy v přízemí a kamenné parapety v prvním patře a v podkroví zajišťují, že případné světlo nebude kolem okna nikde škvírami pronikat, jak jsem se na začátku stavby obával. Nebude tedy nutné lepit clonící rámečky na vnitřní povrch stěn.

Následuje stavba prvního patra, která opět začíná jedním z bočních křídel

 

Následuje postupné přidávání stěn středního křídla, které je pak uzavřeno boční stěnou křídla postranního.

Na fasádě prvního patra dolepíme nárožní bosáže, které stavbu zvenku zpevní a hlavně přikryjí nárožní spoje.

Pohled shora ještě před vlepením stropů prvního patra.

 Stavba prvního patra je obdobná, jako stavba přízemí, jen s tím rozdílem, že její součástí už jsou i štíty podkroví. Konstrukčně je ale v zásadě totožná. Pokud budete chtít instalovat osvětlení, je v této fázi ještě stále pro jeho vedení ponechána jako šachta místnost nad vestibulem.

Nakonec i do prvního patra vlepíme stropy (ve stropě středního křídla jsem vyřízl otvor jako pokračování šachty pro instalaci osvětlení pro případ, že bych chtěl v místnostech osvětlení shora a také případně v některých oknech podkroví) a následně příčky v podkroví bočních křídel.
Po obvodu ještě přilepíme římsy, které jsou vtipně vyřešeny a je potřeba jen ohlídat jejich rovnost.
Tím je "hrubá stavba" nádraží hotová. Další fází je zastřešení.

Díly krovu nejprve nabarvíme požadovanou barvou

Jako první prvky vazby krovu vlepíme pozednice.

Následuje sloupek a hřebenový trám středního křídla.

Poté osadíme hřebenové trámy bočních křídel.

Posledním krokem stavby krovu je lepení krokví. Začínáme krokvemi středního křídla mezi štítovými stěnami, následují krokve bočních křídel a jako poslední nalepíme malé krokve středního křídla nad krokve křídel bočních. Krokve které ponesou přesahy střech nad štíty bočních křídel stavbu krovu zakončí.

Na krokve přilepíme první vrstvu střechy (nejprve opět střední křídlo a pak křídla boční) a do úžlabí vlepíme "oplechování".

Stavba krovu je logická, dobře promyšlená a přitom konstrukčně relativně jednoduchá a "zjednodušená" na únosnou a stále funkční míru. Jediný "problém", na který jsem při stavbě narazil (a možná jsem tuhle pasáž v návodu přehlédl) je skutečnost, že plechy do úžlabí jsou zhruba do poloviny délky ve svém středu proříznuté. Nebyl jsem si jistý, jestli je to záměr nebo "nehoda" při vypalování a při lepení jsem velké části slepil dohromady. Ukázalo se, že měly zůstat proříznuté, protože s tímto prořezem se počítá pro "vsunutí" desky krytiny. Já jsem pak musel krajové části dílu krytiny středního křídla dodatečně uřezávat a zase přilepovat, abych mohl krytinu na střední křídlo přilepit. Ale to je moje chyba, nikoliv chyba konstrukce a většina modelářů se jistě dovtípí včas :-)

Dolepené kousky střešní krytiny se pak dají snadno "zamaskovat" dobarvením a tím pádem téměř zneviditelněním spojů. To platí pro všechny případné opravy, které by během stavby mohly nastat.

Dolepíme tedy střešní krytinu (v tomto případě se zřejmě počítá s pořadím opačným - nejprve křídla boční a pak křídlo středové) a následuje přilepení všech komínů (polohu komínů zjistíme při studiu návodu či případně prohlédnutím fotografií reálné staniční budovy na webu či v publikaci o historii lokální trati) a střešních poklopů. Já jsem si je maličko upravil na prosklená vyklápěcí okénka, ale záměrem jsou poklopy plechové.

 

Stavbu dokončíme přilepením svislých věšadel s ozdobnými špicemi ve štítech bočních křídel. Pro umístění vodorovných "korunek" na špičky je nutné tyto velmi opatrně obrousit aby špičky získaly tvar jehlanu a nikoliv "stanů".
Tím je stavba stavebnice ukončena. Následuje už jen patinace dle vkusu jednotlivých modelářů. A jak už jsem zmiňoval na začátku, možné, ba vhodné je doplnění některých další částí stavby, jako jsou např. podokapní žlaby. To už se ale objeví v některém z dalších příspěvků.
V každém případě stavebnice od Igra-Model je příjemným rozšířením modelového sortimentu tuzemských nádražních budov a firmě za něj patří dík!