Výtopna Prievidza - 2. část

Dalším krokem stavby byly přístavby vodárny, skladu a dílny. Tam jsem si při stavbě uvědomil několik drobností, na které je potřeba si dávat pozor. Například při vlepování oken do okenních otvorů je dobré je posouvat co nejvíc k hornímu nadpraží, protože dolní část rámu bude přikrytá vlepeným parapetním kvádrem či římsičkou, chcete-li. Podobnou věc jsem si uvědomil už při sestavování nádražní výpravní budovy Jemnice.
V této stavebnici specifickým detailem jsou dělící lišty do skleněných výplní vstupních dveří do přízemí vodárny. Zprvu mě nenapadlo, že tak drobný a subtilní díl by byl dodán v papírové variantě... a on je!
Zjistil jsem to až ve chvíli, kdy jsem měl dveře (s linkami jen nakreslenými na "zasklení") vlepené do stěny a sestavené obvodové stěny tohoto středového rizalitu. Následná oprava nedopadla úplně ideálně, ale pokud s použitím těchto dílů budete počítat od začátku, myslím, že výsledek bude skvělý. Bylo by dobré tyto lišty vlepovat do patřičných okenních otvorů (sedí přesně na dotyk s obvodem, bez přesahů, které by pak komplikovaly doléhání zasklení) ještě v době, kdy dveřní díl, nejlépe už zasklený, bude ležet na plocho na podložce. Ne jako já, kdy jsem musel nejprve odříznout už přilepené zasklení a vlepovat lišty do osazených dveří s omezeným manévrovacím prostorem a pak ještě vlepovat zpět "sklo".
Postup lepení stěn dalších přístaveb, tedy dílny a skladu, se mi osvědčil spíš v pořadí nejprve delší stěna a pak krátká. Vyzkoušel jsem obojí a ani jeden postup nebyl úplně snadný, ale oba nakonec dopadly dobře.

Po sestavení obvodu budovy v úrovni přízemí je čas dostavět patro vodárny.

 

Strop přízemí/podlahu prvního patra vodárny osadíme co nejdříve, protože pomáhá držet správný tvar všem stěnám a tak fixovat stavbu během zasychání.

Ještě předtím ale zastřešíme boční přístavby dílny a skladu. Připravíme si tedy potřebné díly krovu a střechy, která je v tomto případě s plechovou krytinou.
Mezitím také nalepíme nárožní bosáže, které je vhodné umístit ještě před nalepením střechy, protože pak by byl přístup o něco obtížnější. Na nárožích přízemí vodárny je to zcela nezbytné, protože přízední krokve střech dílny a skladu na bosáže těsně doléhají a znemožnily by jejich pozdější vlepení.

Hřebenový trám, osazený na stěnu vozovny, je potřeba zasunout do připraveného otvoru v boční stěně vodárny. Je to poměrně malý otvor a je obtížné odhadnout, jak daleko je třeba trámek zatlačit a kdy už je bezpečně na místě. Je proto asi lepší trámek fixovat lepidlem až v momentě, kdy je správně umístěn K správné lokaci dílu navíc slouží linky vyznačené na stěně vozovny (jsou patrné na obrázku o jeden výše).
Po jeho osazení můžeme přilepit i ostatní díly krovu.

 

Přilepení krytiny už je jednoduchý úkon a neskrývá žádná úskalí, proto tato část stavby je pak rychle hotová. A následně je možné pustit se do stavby patra vodárny.

Do stěn patra předtím vlepíme sestavená okna. Stěny jsem lepil nejprve obě boční a nakonec stěnu čelní, štítovou.

Následují pozednice a hřebenový trám, který se musí lepit pozorně, protože není osazen souměrně. Ale na to je v návodu upozorněno, takže pokud ho alespoň zběžně projdete, neuděláte žádnou chybu.

Nalepení pozednic je navíc vhodné provést nyní, protože prkenné obložení přesahuje stěnu až na pozednice a lepí se na obojí zároveň.

Po nalepení prkenného obložení patra vodárny následuje dolepení ozdobných prvků nad okna a bosáží na nároží a mezi okna celé výtopny. Stejně i tady je dobré před nalepením bosáží přilepit pozednice, protože horní reliéfní pásy také přesahují ze stěny až přes pozednice.

 Jako poslední pak nalepíme prkenné obložení štítů výtopny...

A teď už přijde finále - krov a střecha - a to už v posledním díle.

Výtopna Prievidza od Igra-model

 
Po dlouhé době jsem se zase jednou pustil do lepení modelu ze stavebnice. Je to zase jednou výrobek Igra-modelu (tedy dříve Šikulů - to už jim u mne asi nikdo neodpáře - zatím kvalita modelu tohle původní pojmenování jen potvrzuje).
Dlouho jsem stavbu modelu odkládal, protože času je pořád málo, ale využívám těch prvních byť jen krátkých trochu volnějších chvilek a pustil jsem se do práce :-)

Tradiční balení nové řady modelů slibuje pořádnou porci tvůrčí zábavy.

Stavebnice obsahuje tradičně i lepidlo a podrobný stavební návod, který v úvodu zmiňuje, že každý modelář může mít svůj vlastní oblíbený variantní postup a postup v návodu je pouze doporučený. Mimo jiné je také zmíněno, že stavebnice je určena spíš zkušenějším modelářům.

Tradičně jsem začal barvením dílů, které chci mít v trochu jiné barevnosti, než je barva dodaného materiálu, případně laku od výrobce. Díly dřevěné, které jsou vyrobeny z tenké dřevěné překližky, mají sice přirozenou barvu dřeva, ale ve výsledku chci, aby model vypadal jako budova, která už nějaké ty desítky let stojí, tedy ne nová. Proto tomu přizpůsobuji i barvu dřevěných částí, které mají vyvolávat dojem dřeva upraveného minimálně napuštěním olejem, který už ale často ustoupil působení deště a dalších povětrnostních vlivů.

Dalšími díly, které jsem předem barvil, byly interiérové strany stěn, které se v tomto modelu nově konstruují tak, že se lepí ze dvou vrstev, mezi které se vlepí vrstva průhledného plastu, znázorňující zasklení oken. (Tady zatím snad jediná menší výtka - vzhledem k tomu, že se předpokládá lepení plošně k sobě a předpokládá se použití disperzního lepidla, překvapilo mne, že zadní strana tohoto velkého stěnového dílu, tedy vlastně obě strany, jsou nastříkány lakem, přičemž předpokládaná rubová strana měla vrstvu laku silnější. Byl to omyl, nedopatření? Mně nezbylo než pomocí brusného papíru povrch zdrsnit tak, aby se disperze měla "čeho chytit".)
Interiér výtopen býval často vymalován bíle a občas byla dolní část stěn namalována tmavší barvou, zřejmě aby nebylo tak brzy vidět zašpinění. Zvolil jsem tedy červenohnědou barvu, aby celá stavba barvami příliš nehýřila. Navíc jsem stejný odstín viděl na několika fotografiích podobné reálné výtopny.

V návodu je doporučeno předem si sestavit drobné části, jako jsou komíny a montážní jáma. Obvykle to dělám ve chvílích, kdy čekám, až zaschnou natírané díly, udělal jsem to tedy i teď. Komíny mají tradiční konstrukci a vypadají velmi věrně, vyžadují ale také předběžné nabarvení, pokud chcete co nejrealističtější vzhled. Potěšila hlavice komínu slepená ze tří ustupujících vrstev, která tak vypadá velmi dekorativně.

Montážní jámu jsem si také "vymaloval" a vyzkoušel jsem i techniku "mokrých skrvn či louží" tvořených zaschlým disperzním lepidlem. Podobný efekt se dá, možná s ještě lepším výsledkem, samozřejmě dosáhnout i aplikací lesklého bezbarvého laku.

Po sestavení jámy jsem vydlabal do podkladové desky ze styroduru patřičný dolík, do kterého zapadne. Bude ale nutné okolní plochu pokrýt minimálně 1mm tlustým kartonem, protože celá základna modelu se lepí teprve na vrchní plochu dílu jámy.

A pak už konečně došlo na sestavování jednotlivých stěn hlavního objektu výtopny. Jak už bylo řečeno, mezi dvě vrstvy stěny se vlepí kousky plastové slídy, která znázorňuje zasklení oken. Do otvorů ve stěnách se pak na "sklo" lepí rámy oken z obou stran. Tady se ukazuje, jak přesně vyrobené modely od Igry jsou, protože rámy přesně sedí do připravených otvorů a navíc opravdu obě vrstvy přesně lícují (pokud jsme lepili stěny přesně - bohužel je poměrně snadné neuhlídat při lepení díly a jakýkoliv byť malý posun se právě u okenních rámů viditelně projeví).

Výsledek lepení - jedno z velkých oken výtopny - na snímku už jsou osazeny rámy na obou stranách skla.

Když máme stěny zkompletované, můžeme se pustit do slepování "hrubé stavby". Tomu předcházelo ještě lehké kolorování podkladové desky, tedy podlahy výtopny. Skvrny by měly znázorňovat zašpinění podlahy olejem, sazemi a prachem...

Vjezdový portál z dřevěného dílu, vlepený do zářezu, který vznikne slepením dvou vrstev stěny.

pokračování příště :-)

The Franklin and South Manchester by George Sellios

Not so long ago I found on the net this beautiful video made by a visitor of great layout in H0 scale, created by George Sellios - Franklin and South Manchester layout - video, na které jsem narazil brouzdáním po netu (konkrétně na pinterestu), je záznamem návštěvníka tohoto úžasného kolejiště, které vytvořil americký modelář Geroge Sellios v měřítku H0 a pojmenoval ho Franklin a Jižní Manchester.
Specifickým atributem tohohle kolejiště je neuvěřitelná spousta nádherných modelů budov, poskládaných do dechberoucí městské scenérie přelomu 30. a 40. let. Autor sám je zakladatelem a provozovatelem firmy Fine Scale Miniatures, která produkuje v průměru dva modelové objekty za rok. Dříve to valstně byla celá diorámata, ale v současné době se George chce opět soustředit spíš na "jednoduché samostatné budovy".
Práci na svém kolejišti začal v první polovině 80. let a od té doby je to kontinuální proces. Jak jsem se dočetl ve webzinu Model Railway Hobbyist, relativně nedávno velkou část kolejiště přebudoval, aby zviditelnil velké úseky tratí, které byly v původním konceptu skryté. To s sebou samozřejmě přineslo i velkou spoustu práce na krajině. Výsledek je ale skvělý. Snad mu elán a tvůrčí zápal ještě dlouho vydrží. :-)

Nádraží Jemnice, stavba modelu, díl 3 - kompletace stavby

Předchozí díly: zahajovací práce a stěny modelu
Po časové prodlevě pokračuji s dokumentací stavby, která je v tuto chvíli již (z hlediska stavebnice) hotová. Zbývá ještě doplnit různé detaily ( jako například podokapní žlaby a dešťové svody nebo venkovní osvětlení), které nejsou součástí stavebnice.

Obrázky výše popisují stavbu přízemí nádražní budovy. Nejprve sestavíme stěny bočních křídel a pak mezi ně vlepíme křídlo střední. Všechny díly dobře sedí a při lepení nedocházelo k žádným komplikacím.
Já jsem u bočních křídel použil odřezek kartonu k zesílení horní hrany příčných stěn které by jednak mělo konstrukci ještě trochu vyztužit a také zvětší plochu na níž se přilepí stropní deska. Nároží křídel jsem uvnitř vyztužil buď dalšími odřezky nebo, lépe, dřevěnými nosníčky, přikrácenými na patřičnou výšku.



Přilepíme strop přízemí, který zároveň plní funkci římsy oddělující v průčelí přízemí a první patro.


 
Obě delší průčelí pak vypadají zhruba takhle - nahoře průčelí do ulice, dole průčelí obrácené ke kolejím. Na fotografiích už jsou doplněné schody, podezdívky, parapetní římsa i nárožní bosáže.
K parapetním římsám bych rád poznamenal, že pro jejich správné vlepení je během instalace oken potřeba okenní celky vlepovat do otvorů ve stěně co nejvíce k jejich hornímu okraji. Pokud nejsou okna doražena maximálně k nadpraží, hrozí, že parapetní římsa se pak bude pod oknem trochu prohýbat, což nevypadá moc realisticky.
Na druhou stranu právě parapetní římsy v přízemí a kamenné parapety v prvním patře a v podkroví zajišťují, že případné světlo nebude kolem okna nikde škvírami pronikat, jak jsem se na začátku stavby obával. Nebude tedy nutné lepit clonící rámečky na vnitřní povrch stěn.

Následuje stavba prvního patra, která opět začíná jedním z bočních křídel

 

Následuje postupné přidávání stěn středního křídla, které je pak uzavřeno boční stěnou křídla postranního.

Na fasádě prvního patra dolepíme nárožní bosáže, které stavbu zvenku zpevní a hlavně přikryjí nárožní spoje.

Pohled shora ještě před vlepením stropů prvního patra.

 Stavba prvního patra je obdobná, jako stavba přízemí, jen s tím rozdílem, že její součástí už jsou i štíty podkroví. Konstrukčně je ale v zásadě totožná. Pokud budete chtít instalovat osvětlení, je v této fázi ještě stále pro jeho vedení ponechána jako šachta místnost nad vestibulem.

Nakonec i do prvního patra vlepíme stropy (ve stropě středního křídla jsem vyřízl otvor jako pokračování šachty pro instalaci osvětlení pro případ, že bych chtěl v místnostech osvětlení shora a také případně v některých oknech podkroví) a následně příčky v podkroví bočních křídel.
Po obvodu ještě přilepíme římsy, které jsou vtipně vyřešeny a je potřeba jen ohlídat jejich rovnost.
Tím je "hrubá stavba" nádraží hotová. Další fází je zastřešení.

Díly krovu nejprve nabarvíme požadovanou barvou

Jako první prvky vazby krovu vlepíme pozednice.

Následuje sloupek a hřebenový trám středního křídla.

Poté osadíme hřebenové trámy bočních křídel.

Posledním krokem stavby krovu je lepení krokví. Začínáme krokvemi středního křídla mezi štítovými stěnami, následují krokve bočních křídel a jako poslední nalepíme malé krokve středního křídla nad krokve křídel bočních. Krokve které ponesou přesahy střech nad štíty bočních křídel stavbu krovu zakončí.

Na krokve přilepíme první vrstvu střechy (nejprve opět střední křídlo a pak křídla boční) a do úžlabí vlepíme "oplechování".

Stavba krovu je logická, dobře promyšlená a přitom konstrukčně relativně jednoduchá a "zjednodušená" na únosnou a stále funkční míru. Jediný "problém", na který jsem při stavbě narazil (a možná jsem tuhle pasáž v návodu přehlédl) je skutečnost, že plechy do úžlabí jsou zhruba do poloviny délky ve svém středu proříznuté. Nebyl jsem si jistý, jestli je to záměr nebo "nehoda" při vypalování a při lepení jsem velké části slepil dohromady. Ukázalo se, že měly zůstat proříznuté, protože s tímto prořezem se počítá pro "vsunutí" desky krytiny. Já jsem pak musel krajové části dílu krytiny středního křídla dodatečně uřezávat a zase přilepovat, abych mohl krytinu na střední křídlo přilepit. Ale to je moje chyba, nikoliv chyba konstrukce a většina modelářů se jistě dovtípí včas :-)

Dolepené kousky střešní krytiny se pak dají snadno "zamaskovat" dobarvením a tím pádem téměř zneviditelněním spojů. To platí pro všechny případné opravy, které by během stavby mohly nastat.

Dolepíme tedy střešní krytinu (v tomto případě se zřejmě počítá s pořadím opačným - nejprve křídla boční a pak křídlo středové) a následuje přilepení všech komínů (polohu komínů zjistíme při studiu návodu či případně prohlédnutím fotografií reálné staniční budovy na webu či v publikaci o historii lokální trati) a střešních poklopů. Já jsem si je maličko upravil na prosklená vyklápěcí okénka, ale záměrem jsou poklopy plechové.

 

Stavbu dokončíme přilepením svislých věšadel s ozdobnými špicemi ve štítech bočních křídel. Pro umístění vodorovných "korunek" na špičky je nutné tyto velmi opatrně obrousit aby špičky získaly tvar jehlanu a nikoliv "stanů".
Tím je stavba stavebnice ukončena. Následuje už jen patinace dle vkusu jednotlivých modelářů. A jak už jsem zmiňoval na začátku, možné, ba vhodné je doplnění některých další částí stavby, jako jsou např. podokapní žlaby. To už se ale objeví v některém z dalších příspěvků.
V každém případě stavebnice od Igra-Model je příjemným rozšířením modelového sortimentu tuzemských nádražních budov a firmě za něj patří dík!