Nádraží Jemnice od firmy Igra Model.... budování modelu - díl 1. - přípravné práce.

Díky velkorysosti firmy Igra Model se mi do rukou dostal jejich model Jemnického nádraží. Je to klasická budova s trojkřídlou dispozicí - dva boční trakty, spojené na ně kolmým centrálním. Vzhledem k tomu, že zrejmě byla koncovou stanicí jedné lokální trati Moravské Budějovice - Jemnice, odpovídá tomu i velikost budovy.

V současnosti už z původní podoby fasády nádražní budovy zůstalo zachováno v zásadě jen rozmístění okenních a dveřních otvorů a (snad) jejich velikost.
Určitý náznak podoby fasády a zřejmě i původní okna můžeme sledovat v podobě nádraží v nedalekých Třebelovicích, ležících na stejné trati.Tamní budova dává tušit, že byla postavena jako úspornější, poloviční varianta budovy v Jemnici.

Další referencí by mohlo být nádraží v Lamperticích, kde ale zcela chybí první patro, vzhledem k rozměru a důležitosti budovy. Pohled na průčelí štítu ale dává tušit, kde je řešení modelu kompromisem, protože ozdobné lezény rámující štítovou partii a doplňující špalety oken jsou ve skutečnosti provedeny negativně, tedy pásem zanořujícím se pod povrch fasády, nikoliv vystupující výrazně před plochu průčelí, jak je provedeno v modelu.

Stavebnici jsem si rozložil a prohlédl si všechny její části, abych obhlédl co mě čeká.
Zběžně jsem pročetl i návod a podrobněji se začetl do úvodní části. Doporučení začít multiplicitními menšími celky (komíny a okna) mi přišlo jako rozumné a tak jsem s nimi začal, protože i při vlastní tvorbě jsem se k tomuhle postupu propracoval. :-)

Začal jsem komínovými tělesy...

Díly cihelného zdiva komínů jsou nebarvené, je tedy nutné tyto díly nejdřív podle svého nabarvit. Mně se nejlépe pracuje s klasickými vodovými barvami, proto jsem je použil i tady... a protože v reálném světě cihly málokdy mají zcela jednotnou bravu, přetřel jsem cihly několika vrstvami řidší barvy, různých oranžových a hnědých odstínů. Pod korunou komínů jsem pak naznačil černou barvou zašpinění sazemi, které pak při děštích stéká v pramíncích po těle komínů dolů.

Stejně tak i na betonových hlavicích jsem naznačil zašpinění černou barvou. Použil jsem i bílou barvu, abych trochu narušil jednolitou uniformní šedou barvu, kterou jsou "betonové a kamenné" díly ve stavebnici nastříkány.
 Tenhle typ barev, který je ve stavebnicích firmy Igra Model použitý je pro mě trochu slabší stránkou, protože jejich povrch je uzavřený a hladký, což asi zajišťuje větší odolnost a životnost modelu, ale špatně se s nimi pak cokoliv dělá ve smyslu úpravy barev a patinace. Ale není to nic tragického a pro většinu modelářů, pro které je prioritou hlavně simulace železničního provozu a stavba modelů drážních vozidel, nikoliv staveb, které jsou v modelovém kolejišti vlastně spíš doplňkem, je možnost sestavit si model vápravní budovy bez nutnosti dalších úprav jistě vítanou.
Neodpustím si ale ještě jednu připomínku k volbě barev - ve většině stavebnic nejen od firmy Igra Model jsou voleny barvy podle mého názoru příliš jasné. Samozřejmě krátce po dokončení stavby jsou barvy fasády, krytin a nátěrů určitě jasné a zářivé (otázku volby konkrétních barevných odstínů nechme stranou), ale po nějakém čase, zvlášť v dobách minulých, kterým se většina železničních modelářů věnuje, notně blednou a zachází, ztrácí se pod nánosy prachu, sazí a smývá je déšť. Proto pokud je cílem modeláře pokud možno realistické působení celku kolejiště, je vhodné používat barvy povětšinou tlumené a pokud možno omezit barevnou paletu na celém kolejišti používanou. O použití a volbě barev na modelovém kolejišti vychází v různých časopisech návody i zamyšlení, proto si jistě každý najde svou ideální cestu.
Zpět k modelu. Díly cihlových stěn jsem opatrně slepil k sobě a pro jistotu jsem spoje ještě ve vnitřních rozích zesílil vlepením odřezků - proužků milimetrového kartonu.
Další díly, patřící ke komínům, jsou díly klempířské, tedy oplechování. Ve stavebnici je pojednáno stříbřitě nastříkaným kartonem, simulujícím kov.

Díly jsem přeci jen trochu "utlumil" naředěnou černou barvou a pak už jsem začal plechovou manžetou, obepínající spodní obvod ve styku komína se střešní krytinou a posléze nalepil komíny na plochy, simulující část plechů navazující na střešní krytinu. Následovaly betonové hlavice.

Jednotlivé koncovky komínových průduchů si nechám na později, protože jsou tvořeny mosaznou trubičkou, kterou bude nutno natřít barvou emailovou.

Příště budu pokračovat okny a fasádou obecně, tedy jejími jednotlivými díly. :)