Tak se podívejme trochu blíže na plán městečka Městce.
Městečko je vystavěno na svahu kopce, do kterého se zařezává trať, opouštějící Městecké nádraží a nořící se do tunelu pod kopec. Nad tunelovým portálem vstupuje do modelovaného území ulice "K nádraží" a po jejích stranách vidíme hned nad tunelem budovu pošty (čp. 6, viz. níže) s telefonní budkou a proti poště jednu okenní osu patrového činžovního domu (čp. 7) a k němu nalepený dům, připomínající ještě venkovskou zástavbu (čp. 8).
Půjdeme-li ulicí dolů směrem k nádraží, další dům po levé straně, přes dvůr sousedící s domem čp.8 je čp.9 - tedy dům sedláře , brašnáře, který příležitostně i spravuje boty, aby tak doplnil ubývající příjmy ze sedlářství. Tenhle dům už tedy známe. Sedlář má ve dvoře k domu přistavěnou dílnu z hrázděného cihlového zdiva. Ale má i vchod z ulice.
Za ním pak následuje dvůr domu čp. 10 a dům samotný. Měl by to být tzv. dům s verandou, inspirovaný hájovnou církevních lesů ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Tenhle dům je tak trochu vystrčený do ulice směrem k lávce přes trať. Další dům je tedy trochu uskočený dozadu a v tomhle domě je plánováno Městecké holičství (tak trochu á-la Postřižiny ;) )
Na dům s holičstvím (čp. 11) navazuje dům čp. 12, který trochu připomíná domy čp.8 a 9 a naznačuje už trochu venkovský charakter okraje prvorepublikových měst, s dvorky a kůlnami.
 |
| Původní hromadný nákres všech domů v ulici K nádraží. Některé byly při realizaci poněkud pozměněny. |
Za malou prolukou nás překvapí moderně vyhlížející zástupce tehdejší současné funkcionalistické architektury, která dorazila i do Městce. Místní obchodník zemědělskými stroji si tu nechal na ostrohu nad Mlýnským potokem vystavět vilu s výhledem (čp. 13 - není pověrčivý, navíc je to jeho šťastné číslo) a vzhledem k blízkosti železniční trati na obou stranách se zřejmě jedná o železničního fandu.
Kdybychom pak ulicí pokračovali dál (tedy přešli most přes potok, minuli trafostanici po levé straně), došli bychom až k nádraží. My se ale o kus vrátíme a přejdeme přes lávku přemosťující trať a dojdeme blíže k centru, kde po pravé straně za přízemní vilkou čp.5 vykukuje omšelý štít činžovního domu čp. 4 s oprýskanou reklamou na cikorku.
Proti konci lávky je dům čp. 1, který se z této strany jeví jako přízemní, veskutečnosti se ale jedná o první patro domu, který přiléhá ke svahu. Na straně opačné, z Dlouhé ulice, je vidět jeho vstupní veranda se schodištěm a v čelním štítu je v přízemí výloha trafiky ještě s dřevěnými okenicemi.
Na druhé straně od konce lávky míjíme vrata dvora domů čp.2 a čp.3 (tedy pekárny a lékárny). První z domů je renesanční, druhý barokní, oba jednopatrové. Kromě společného dvora jsou propojené i balkonem nad prostranstvím před lékárnou, ze kterého je přístupný i obchod s pečivem.
 |
| Barokní dům lékárny - čp. 3 |
 |
| Vpravo lékárna, vlevo pekárna. Společný balkon zatím chybí, stejně jako dřevěné okenice výkladců pekárny. |
Budeme-li pokračovat ulicí Dlouhou přes potok směrem od trafiky, pekárny a lékárny, mineme dva činžovní domy (čp. 14 a 15; z produkce Auhagen), z nichž druhý má v přízemí kavárnu, a dojdeme až k budově Městeckého hotelu Savoy, inspirované Štencovým domem v Praze.
 |
| uliční fronta Dlouhé ulice, vpravo domy čp. 14 a 15 |
Na něj pak naváže dům čp. 17, jehož podoba zatím není známa.
To je tedy k podobě Městce zatím vše. Domy jsou v různém stádiu rozpracovanosti (některé už téměř před dokončením). jiné ještě ani nebyly nakresleny. Budu průběžně informovat. ;)