Nový projekt

Ještě jsem ani nedokončil první koncept, první projekt... a už je tu druhý, jistě si někteří z vás pomyslí.. a budou mít pravdu. Ale bohužel to jinak nejde. Život se pořád mění... podmínky pro modelaření také a tak je čas na velkou revizi, vlastně na přepracování celého projektu.
Oproti původnímu záměru mít jeden velký okruh na kroužení krajinou a propojení několika stanic a zastávek se teď můj zájem trochu "umravnil" a zvažuji stavbu kolejiště jako jakéhosi širšího diorámatu, jehož tématem bude nádraží a přilehlá část městské krajiny... ideálně s frontou městských domů v pozadí, s továrnou, k níž povede vlečka a také naznačením atmosféry první republiky, tedy stále bych rád zůstal zhruba věrný 30. letům 20. století. Je to sice v našich podmínkách a v měřítku TT poměrně obtížné dosáhnout, ale s časem pomalu začínám věřit tomu, že to nemusí být nemožné...
Za ty roky, kdy o formě svého dioramatu přemýšlím, se mi vrylo do paměti několik příhodných vzorů z reality, dokonce přímo pražské reality - asi nejlepší reálný vzor, pokrývající všechna zamýšlená témata, je první nádraží na území současné Prahy - nádraží Dejvice (dříve nádraží Bruska).

Vojenské pekárny v levé horní části mapy představují příklad vlečky napojené přímo na kolejiště nádraží, původní nádražní budova a objekt vodárny a dílny představují objekty zázemí stanice, v pravé části mapy je pak několik objektů skladů. Výpravní budova je odpovídající velikosti obsluhovaného města, ale v mém případě by byla menší, stejně jako rozsah kolejiště. Nicméně ulice, probíhající podél celého nádraží a fronta domovních průčelí tvoří ideální kulisu.

Podobným příkladem s trochu jiným uspořádáním, ale také s kolejištěm i staniční budovou hluboce v intravilánu představuje dnes již neexistující nádraží Libeň dolní.

Letecká mapa z roku 1953

V případě Libeňského nádraží by byl větší důraz kladen na vazbu na přilehlé továrny a jejich vlečky a město by bylo reprezentováno zástavbou u přejezdu při Vysočanském zhlaví stanice.

Výhodou případné volby Libeňského nádraží by byl fakt, že mám připravenou stavebnici této budovy. To je ale zároveň tak trochu nevýhodou, protože vzhledem k dobovému ladění a také k nedostatku vědomostí a znalostí železničního provozu mám v úmyslu vytvořit dioráma stanice fiktivní, která by byla reálnými stanicemi jen volně inspirována a model konkrétního nádraží by sváděl k domněnce, že dioráma má být věrným modelem bývalé reality...

Po modelářské stránce jsou mými vzory v tomhle případě hlavně francouzští a angličtí modeláři, kteří podobné situace ve svých kolejištích často zobrazují. Např. Philippe Sienko:

V případě jeho kolejiště se jedná spíš o železniční depo než stanici... aspoň zatím.

V popředí kolonie domů drážních zaměstnanců.

Vstup na pozemek depa od města. Kvalita jeho modelářské práce je dechberoucí.

Dalším vzorem pro pojetí diorámatu/kolejiště je Dominique Buraud:

Jeho slavné kolejiště "Soumagnac" je jednou z ikon železničního modelářství a jeho věhlas už dávno překročil území Francie. Tady je navíc přímo nádraží.

Nechybí ani průmyslová periferní oblast s vlečkou

A na nádraží navazuje oblast depa.

Ačkoliv městská scenérie je tvořena převážně jen zčásti plastickými kulisovými modely domů, přesto působí velmi věrohodně.

Krásným kolejištěm v měřítku větším, než je H0 (myslím, že v tomto případě se jedná o měřítko 1:50) je "Pempoul" - obsahem sice francouzské (přesněji Bretaňské), ale vytvořené britským modelářským manželským párem Gordonem a Maggie Gravettovými. Reprezentuje sice spíš venkovskou lokalitu, ale část obce je v něm opravdu krásně znázorněná.

Netypické a velmi krásně zvládnuté je znázornění období časného jara.

Dalším skvělým příkladem "městské" scény na kolejišti je i americký layout George Selliose, známého producenta modelových staveb a diorámat (Fine Scale Miniatures), Franklin and South Manchester, o kterém jsem psal v jednom z minulých příspěvků.

Přidávám tedy ještě několik ukázek jak se dá městská scenérie či kulisa dobře propojit s kolejištěm.

Jörg Chocholaty (H0)

John Holden - Liverpool Lime Street (OO)

Z našich bližších sousedů asi není možné vynechat kolejiště, které vytvořil slavný německý modelář Josef Brandl ve spolupráci s dalším modelářem, Dietrem Bertelsmannem. Modelová podoba Freiburg-Wiehre na jejich fenomenálním "Schwarzwaldském" kolejišti je velmi realistickým zpodobněním města ve 30. letech. Tento model je založený na rešerších a zjištěních o dobovém reálném stavu.

V našich podmínkách se s modelářskou podobou městských nádraží vyrovnali skvěle modeláři Tomáš Samohýl (TT), Tomáš Bartoš (H0), Karel Barták (TT, H0) nebo Josef Kamiš (TT, H0) Jejich práce jsou mi vzorem od samého počátku mého dospěláckého návratu k hobby z dětství.

Tomáš Samohýl

Tomáš Samohýl - Petrov nad Desnou

Tomáš Samohýl - Bílý Potok

 

Tomáš Samohýl - Irkov - Veselí

 Tomáš Bartoš

Tomáš Bartoš - Mirovice

 

Karel Barták
například ukázky práce KŽM Praha 3 
a také zde
No a samozřejmě autor krásných kolejišť z dnes již bohužel neexistujícího Domu vláčků na pražských Petřinách - pan Josef Kamiš.

Podobných příkladů by byla samozřejmě spousta, je jich plný internet!
Chtěl jsem spíš naznačit, jakým směrem se ubírají mé úvahy a že můj zájem je možná maličko odlišný než většiny zapálených železničních modelářů, kteří se zajímají hlavně o železniční provoz jako takový, jeho pokud možno věrnou simulaci... o lokomotivy a osobní i nákladní vozy...
Mě zajímá spíš atmosféra, kterou železnice vytváří a jak se její působení odrazí v krajině a scenérii, ať už městské nebo venkovské.
Železnice má totiž podle mne silné a jedinečné kouzlo, které nemá žádný jiný druh dopravy.