Během tohoto týdne jsem se definitivně ujistil, že vůz České značky, vyrobený v rozmezí druhé epochy a v měřítku TT mi asi žádný profesionální výrobce nevyrobí. Koncem týdne mi v zásilce zbývajících komponentů na DCC přišel i model Tatry 111, nákladního vozu (ve vojenském provedení a barevnosti), který tvarově 30. léta připomíná a myslím, že tedy nebude na kolejišti nijak rušit. Jen ho nejspíš přetřu na poněkud méně militantní tóny...
Výrobci modelu, panu Aleši Pavlasovi, jsem napsal dotaz, zdy by přeci jen nezařadil do katalogu svých výrobků nějakou tu Škodu, Pragu či Aero, ale odpověď byla negativní. Kvalifikovaný odhad zněl, že takový model by neměl dostatečný odbyt.
A tak nezbylo nic jiného než kousnout do jednoho z kyselých jablek a pokusit se model si vyrobit sám.
Nejvíc inspirace jsem čerpal ze stránek jihočeského motomuzea, kde mají skvělý archiv různých značek a modelů automobilů, často i s plánky, což je pro tvorbu modelu dost zásadní. Potřeboval jsem znát alespoň základní rozměry, aby pak auto bylo v měřítku. Jako inspiraci pro svůj první osobní vůz jsem si vybral škodu 422. Tak úplně přesně mi nevyšla :-))) ale lepší něco než nic.
Měl jsem za sebou už první pokus o auto jako takové (nejdřív jsem si zkusil Pragu RND) a tak jsem věděl, že musím zvolit trochu jinou metodu, protože vytvářet (modelovat) celou karosérii z modelovací hmoty DAS je trochu těžkopádné a výsledek nebyl úplně nejlepší.
Do tohoto víkendu jsem si navíc pořád lámal hlavu s tím, z čeho vyrobím kolečka pro modely... a až o tomto víkendu jsem na to přišel. Vymyslel jsem dokonce hned dvě metody, ale o tom později.
Nad tím, jak model vyrobit, jsem dumal každou chvíli... a nakonec jsem postupně přišel na postup, který jsem na modelu škodovky realizoval. Nejspíš to není nic nového, ale jsem rád, že jsem to aspoň nějak zvládl.
Základem se stala "kabina" z průhledného plastu (třeba výztuha límečků u nových, kupovaných košil), obalující odřezek kappy naznačující interiér kabiny, podvozek z kartonu a přední kapota z odřezku kappy.
Plastová kabina držela pohromadě odstřižky samolepících štítků, ze kterých byly i meziokenní sloupky. Následně byly štítky polepeny tužším papírem (boky, dveře, střecha). Na zadek karoserie byl nalepen kufr z odřezku kartonu.
Teď bylo nutné dořešit tvar přední kapoty. Tady přišla ke slovu opět na vzduchu tvrdnoucí modelovací hmota, tentokrát ale již jen v malém měřítku a proto zcela bezproblémově. Následně byla celá karoserie natřena Revellkou a byla na její předek nalepena mříž chladiče z narýhovaného styroduru, která nakonec byla bohužel širší, než má předloha a proto vizuální podoba mizí.
A teď přišel jeden z nejobtížnějších momentů - blatníky.
Po zkušenostech s Pragovkou jsem risknul výrobu z ohýbaného papíru ze slepených dvou vrstev (vrstvy pak drží ohnutý tvar). Pokusů bylo víc, než finálních blatníků, ale nakonec se to přeci jen jakž takž podařilo. Blatníky jsem lepil ke karoserii a hned jsem je natíral barvou, aby byl lépe fixován jejich tvar.
Tím už auto začínalo dostávat tvar. Hned byla práce na modelu veselejší. Přišel na řadu druhý nátěr, přilepení stupaček a propojení blatníků, natření a přilepení reflektorů. Tím auto dostalo "tvář".
Trochu legrační fotka srovnání velikosti karosérie s figurkou v měřítku. Zdá se, že velikost celkem sedí. Nedočkavý majitel má auto na špalcích a vyhlíží příchod automechanika... :-)
Pak přišly na řadu nárazníky. Vytvářel jsem je stejnou metodou jako pro Pragu. Tedy opět ze dvou slepených a ohýbaných vrstev proužku papírů. Po osazení předního a zadního nárazníku přišla na řadu i rezerva - a tam se dostáváme k výrobě kol :-)
A teď tedy ke kolům - pro Pragu jsem po dlouhém koumání připadl na netradiční řešení - tabletky Ascorutinu (lékárníci prominou - na obranu byly už prošlé) mají akceptovatelnou velikost a ideální tvar. Po obarvení a přilepení na osu ze špejle vypadalo auto jako celek takhle.
Pro osobní auto to ale byla "kola" příliš velká a musel jsem vymyslet něco jiného. Nakonec mě napadlo vyrobit kola z modelovací hmoty vtlačením do formy - šablonky na kružnice. Udělal jsem sadu koleček o průměru 5mm. Nakonec jsou možná až příliš malá, takže časem je vyměním za kolečka o 1mm větší.
Pětimilimetrová vypadají takhle.
A auto po osazení kol, jako dokončený model (doplněný o zpětná zrcátka, zadní reflektory, stínící lištu předního skla) vypadá výsledek takhle.
Na závěr malé zátiší s oběma auty (škodovka ještě nedokončená) u objektu mlýna :)
Žádné komentáře:
Okomentovat