Nádraží Jemnice, stavba modelu, díl 3 - kompletace stavby

Předchozí díly: zahajovací práce a stěny modelu
Po časové prodlevě pokračuji s dokumentací stavby, která je v tuto chvíli již (z hlediska stavebnice) hotová. Zbývá ještě doplnit různé detaily ( jako například podokapní žlaby a dešťové svody nebo venkovní osvětlení), které nejsou součástí stavebnice.

Obrázky výše popisují stavbu přízemí nádražní budovy. Nejprve sestavíme stěny bočních křídel a pak mezi ně vlepíme křídlo střední. Všechny díly dobře sedí a při lepení nedocházelo k žádným komplikacím.
Já jsem u bočních křídel použil odřezek kartonu k zesílení horní hrany příčných stěn které by jednak mělo konstrukci ještě trochu vyztužit a také zvětší plochu na níž se přilepí stropní deska. Nároží křídel jsem uvnitř vyztužil buď dalšími odřezky nebo, lépe, dřevěnými nosníčky, přikrácenými na patřičnou výšku.



Přilepíme strop přízemí, který zároveň plní funkci římsy oddělující v průčelí přízemí a první patro.


 
Obě delší průčelí pak vypadají zhruba takhle - nahoře průčelí do ulice, dole průčelí obrácené ke kolejím. Na fotografiích už jsou doplněné schody, podezdívky, parapetní římsa i nárožní bosáže.
K parapetním římsám bych rád poznamenal, že pro jejich správné vlepení je během instalace oken potřeba okenní celky vlepovat do otvorů ve stěně co nejvíce k jejich hornímu okraji. Pokud nejsou okna doražena maximálně k nadpraží, hrozí, že parapetní římsa se pak bude pod oknem trochu prohýbat, což nevypadá moc realisticky.
Na druhou stranu právě parapetní římsy v přízemí a kamenné parapety v prvním patře a v podkroví zajišťují, že případné světlo nebude kolem okna nikde škvírami pronikat, jak jsem se na začátku stavby obával. Nebude tedy nutné lepit clonící rámečky na vnitřní povrch stěn.

Následuje stavba prvního patra, která opět začíná jedním z bočních křídel

 

Následuje postupné přidávání stěn středního křídla, které je pak uzavřeno boční stěnou křídla postranního.

Na fasádě prvního patra dolepíme nárožní bosáže, které stavbu zvenku zpevní a hlavně přikryjí nárožní spoje.

Pohled shora ještě před vlepením stropů prvního patra.

 Stavba prvního patra je obdobná, jako stavba přízemí, jen s tím rozdílem, že její součástí už jsou i štíty podkroví. Konstrukčně je ale v zásadě totožná. Pokud budete chtít instalovat osvětlení, je v této fázi ještě stále pro jeho vedení ponechána jako šachta místnost nad vestibulem.

Nakonec i do prvního patra vlepíme stropy (ve stropě středního křídla jsem vyřízl otvor jako pokračování šachty pro instalaci osvětlení pro případ, že bych chtěl v místnostech osvětlení shora a také případně v některých oknech podkroví) a následně příčky v podkroví bočních křídel.
Po obvodu ještě přilepíme římsy, které jsou vtipně vyřešeny a je potřeba jen ohlídat jejich rovnost.
Tím je "hrubá stavba" nádraží hotová. Další fází je zastřešení.

Díly krovu nejprve nabarvíme požadovanou barvou

Jako první prvky vazby krovu vlepíme pozednice.

Následuje sloupek a hřebenový trám středního křídla.

Poté osadíme hřebenové trámy bočních křídel.

Posledním krokem stavby krovu je lepení krokví. Začínáme krokvemi středního křídla mezi štítovými stěnami, následují krokve bočních křídel a jako poslední nalepíme malé krokve středního křídla nad krokve křídel bočních. Krokve které ponesou přesahy střech nad štíty bočních křídel stavbu krovu zakončí.

Na krokve přilepíme první vrstvu střechy (nejprve opět střední křídlo a pak křídla boční) a do úžlabí vlepíme "oplechování".

Stavba krovu je logická, dobře promyšlená a přitom konstrukčně relativně jednoduchá a "zjednodušená" na únosnou a stále funkční míru. Jediný "problém", na který jsem při stavbě narazil (a možná jsem tuhle pasáž v návodu přehlédl) je skutečnost, že plechy do úžlabí jsou zhruba do poloviny délky ve svém středu proříznuté. Nebyl jsem si jistý, jestli je to záměr nebo "nehoda" při vypalování a při lepení jsem velké části slepil dohromady. Ukázalo se, že měly zůstat proříznuté, protože s tímto prořezem se počítá pro "vsunutí" desky krytiny. Já jsem pak musel krajové části dílu krytiny středního křídla dodatečně uřezávat a zase přilepovat, abych mohl krytinu na střední křídlo přilepit. Ale to je moje chyba, nikoliv chyba konstrukce a většina modelářů se jistě dovtípí včas :-)

Dolepené kousky střešní krytiny se pak dají snadno "zamaskovat" dobarvením a tím pádem téměř zneviditelněním spojů. To platí pro všechny případné opravy, které by během stavby mohly nastat.

Dolepíme tedy střešní krytinu (v tomto případě se zřejmě počítá s pořadím opačným - nejprve křídla boční a pak křídlo středové) a následuje přilepení všech komínů (polohu komínů zjistíme při studiu návodu či případně prohlédnutím fotografií reálné staniční budovy na webu či v publikaci o historii lokální trati) a střešních poklopů. Já jsem si je maličko upravil na prosklená vyklápěcí okénka, ale záměrem jsou poklopy plechové.

 

Stavbu dokončíme přilepením svislých věšadel s ozdobnými špicemi ve štítech bočních křídel. Pro umístění vodorovných "korunek" na špičky je nutné tyto velmi opatrně obrousit aby špičky získaly tvar jehlanu a nikoliv "stanů".
Tím je stavba stavebnice ukončena. Následuje už jen patinace dle vkusu jednotlivých modelářů. A jak už jsem zmiňoval na začátku, možné, ba vhodné je doplnění některých další částí stavby, jako jsou např. podokapní žlaby. To už se ale objeví v některém z dalších příspěvků.
V každém případě stavebnice od Igra-Model je příjemným rozšířením modelového sortimentu tuzemských nádražních budov a firmě za něj patří dík!

Železniční cestování po Walesu a po ostrově Man - díl druhý - Anglie - Severn Valley Railway - Bewdley, Country Park Halt

Na zpáteční cestě jsme o něco více střídali vlakové soupravy, abychom se seznámili s co největším počtem typů britských osobních železničních vozů nedávné (i dávnější) minulosti. To nám také umožnilo se více porozhlédnout po stanicích, kde jsme vlak na nějaký čas opustili nebo kde jsme se do něj naopak vraceli.
Jeden úsek cesty jsme se dokonce prošli podél trati po turistické stezce... byla to příjemná procházka.

Nejhezčí stanicí na trati, která dýchala časy minulými, bylo Bewdley. Samotné nádraží je velmi malebné a také pěkně udržované, čas byl ale i na krátký pěší výlet do města, kde jsme si dali wafle se zmrzlinou a anglický čaj :-)
Nejprve tedy pár dokumentačních a zároveň náladových snímků nádraží v Bewdley...

A ještě pár fotek z města... :-)

Nádraží Jemnice - stavba modelu, díl 2 - stěny

Protože minule jsem se sice o oknech zmínil, ale v textu ani fotkách na ně nakonec nedošlo, došla na ně řada nyní.
Princip skladby dílů oken je stejný, jako u většiny komerčně dostupných modelů... a podobně řešená, laserem vyřezaná okna se dají koupit i samostatně, a to buď přímo od Igra Model v různých sadách nebo od JM detail v menších setech, ale s trochu větší variabilitou typů a velikostí.
Pokud tedy začneme od spodu, je to klasicky "zasklení" - vrstva průhledné plastikové slídy, vnitřní, obvykle bílé nebarvené okno, rám okna (špaleta), zasklení vnějšího okna, vnější okno (obvykle probarvený karton s gravírováním naznačujícím obvod rámu a styk křídel).

Celé slepené okno pak vypadá takto (omlouvám se za popisování pravděpodobně všem důvěrně známých skutečností... myslím i na začínající modeláře, kteří si třeba tuhle stavebnici koupili jako svůj první laser-cut model).

Zatímco papírové části modelu lepím disperzním lepidlem (oblíbený Herkules, i když Igra Model v této stavebnici dodává i disperzní lepidlo v praktické lahvičce se skvěle vyhlížejícím dávkovačem - musím to lepidlo v nějakém dalším kroku vyzkoušet), plastikové "skleněné" tabule je nutné lepit lepidlem jiným. Mně se celkem osvědčilo univerzální UHU lepidlo na všechno, připomínající náš Kanagom. Pravděpodobně by bylo lepší mít lepidlo s poněkud řidší konzistencí, ale k tomu jsem se ještě nepropracoval. Jistě se na diskuzním modelářském fóru nebo na některém blogu železničních modelářů najdou tipy na takové lepidlo.
Vzhledem ke konstrukčnímu řešení stavebnice ale neslepuji celé okno najednou, ale nejprve slepím vnitřní okno a špaletu

Tuto slepenou část pak vlepím do určeného otvoru ve stěně a teprve potom na přední stranu špalety přilepím vnější "zasklené" okno abych se vyhnul případným rozměrovým kolizím při nepřesném slepení a následném protlačování kompletního okna otvorem ve stěně.
V této fázi se pak někdy zdá, že drobným problémem (který asi následně vyřeší nalepení okenních šambrán a parapetních říms - celý model je dobře konstrukčně promyšlený a přesný, zřejmě je to tedy obava neopodstatněná, ale raději nenechávám nic náhodě) by mohlo být prosvítání světla kolem okenního rámu (v případě, že budete chtít mít interiér modelu osvětlený).

vyznačená místa prosvítání kolem vlepeného okna

Pro jistotu jsem tedy vlepil ještě doplňkové stínící dílky vyřezané z černého fotografického kartonu - viz. obrázek o jeden výše a zde:

Je pak ale někdy nutné upravit díly příčných opěrných stěn, pokud přijdou do styku s tloušťkou tohoto papíru navíc.
Když tedy máme osazena všechna okna a dveře (jejichž montáž je velmi jednoduchá, jen je v případě zájmu potřeba je předem natřít barvou), můžeme začít se stavbou budovy...
Tady je obrazová rekapitulace budoucích obvodových stěn stavby:

Jak už jsem psal na začátku, mně osobně se zdá žlutá barva stěn trochu příliš sytá a výrazná, proto jsem ji "utlumil" přetřením bílou temperou, do které jsem přimíchal ještě trochu okru, aby podle mého cítění trochu více připomínala barvu omítky. Na několika místech jsem naznačil i patinaci - stékání špíny zpod vystupujících architektonických článků... ale patinaci budu dolaďovat až po dokončení celé stavby, takže zatím to jsou spíše testy.
Do některých oken jsem při jejich kompletaci vlepil květináče z drobných odřezků kartonu a malých kousků zelené "houby", zbytků z jiné stavebnice. Na některá jsem také na jejich vnitřní straně nalepil záclony z jedné vrstvy papírového kapesníku.
Dalším krokem bude zahájení kompletace samotné stavby, která začíná slepením přízemí.